Jednou musíš jít

Vztah člověka a přírody je téma, kterým se Giorgio Diritti zabývá už od svého debutu Vítr vane, kudy chce. Ve svém třetím filmu se však poprvé vydává za hranice Itálie, mimo bezpečný svět tzv. rozvinuté civilizace. Jeho hrdinka, třicátnice Augusta, odjíždí do daleké Brazílie ve snaze obnovit víru v život a jeho smysl, ztracenou následkem bolestivých událostí. Po boku stárnoucí katolické misionářky se vydává na cestu podél toku Amazonky a nenásilně proniká do odlehlých míst, seznamujíc se s jejich obyvateli. Následně se usazuje ve favele přístavního města Manaus, v rodině, jejíž se na čas stává součástí. Jen naprostá izolace však Augustě skýtá možnost nahlédnout do vlastního nitra a vyrovnat se s traumatizujícími prožitky z nedávné minulosti. V meditativně koncipovaném snímku Diritti úspěšně rozšiřuje ryze intimistickou, dušezpytnou pouť nitrem „poraněné“ hrdinky o sociálněpolitická témata a spektakulárním, leč nikoli prvoplánovým způsobem využívá i uhrančivé fotogenie místa. MFF Karlovy Vary 2013