Poslední semestr

Musím chválit, třebaže jde ve filmu o téma   mnohokrát zpracované, přesto jsem tentokrát   měla pocit jedinečnosti. Johnny Depp mne   nezklamal a ve své roli byl naprosto   uvěřitelný a skvělý. Jako profesora bych ho   brala všemi deseti, jako manžel se choval s   obrovskou grácií a jako otec Olivie mne dostal   nejvíc. A konec filmu? Nemohl být lepší...

Zajímavě pojatý příběh o posledních   měsících života vysokoškolského profesora.   Johnny Depp po delší době v normální roli a   předvádí, že je stále dobrý herec.

Nijak neobvyklý námět "Co dělat když   vím že brzy zemřu?" Odpověď ve filmu   nenajdete, jen samé klišé a nadšení kritiků   moc nesdílím. Zamyslet se nad tím dá s lahví   vína i bez filmu.

Jednoduše řečeno, nabízí se nám další   snímek pojednávající o tom, jak se člověk v   rámci svého charakteru vyrovnává se zprávou   o diagnóze rakoviny a s maximálním rokem   života. Lze tedy z námětu očekávat nějaké   zadostiučinění se svým životem, emoční   scény, určitou rebelii, užít si co nejlépe   své poslední životní dny a mnoho dalšího s   tímto stavem spojených. A s některými těmito   věcmi se tady v podstatě setkáme, jen to   poněkud postrádá vážnost a odlehčenou   zábavnost. Až to vytváří dojem, že byl na   vše Wayne Roberts, stojící za scénářem i   režií, až moc opatrný. Snad aby nechtěně   nepřeskočil do trapnosti nechtěného. Těžko   posoudit. Snímek tedy vypráví vše, co má v   úmyslu, ale celou dobu jakoby se nad celým   konceptem vznášela obava, že tomu zkrátka   chybí něco podstatné. Nerozhodné je to i co se   týče žánru. Drama? Lehká komedie? No, art už   určitě ne. Johnny Depp v hlavní roli se snaží   být ve své vážnější roli uvěřitelný, ale   také mu to moc nejde. Zkrátka a dobře,   myšlenka byla dobrá, ale bohužel to nějak   sklouzlo do ztracena.