Přítelkyně pana ministra

Nemám rád filmy, kde se dospělí chovají jako   náctiletí a ještě k tomu jako bezmozci. Tohle   je přesně tento případ. Jenže to bych musel   hodnotit spoustu filmů jako mizerné. Budiž,   tedy, dávám čtyřicet s přimhouřeným okem.

Film není z První republiky, ale z   Protektorátu, kdy vznikaly výborné České   filmy, ale také průměrné. Tento patří mezi   ty druhé. I tak se ale na něj rád podívám.

Jak chudá dívka ke štěstí přišla aneb je   třeba mít známosti, to platilo, platí a platit   bude, jinak ničeho nedosáhneš. Lobbisté by o   tom mohli vyprávět. O.Nový a hlavně   A.Mandlová jsou toho případem. Klasická   společenská komedie, jedna z nejčastěji   dávaná v českých televizích - nevím proč,   ale docela se mi líbí.

Nekonečně protahovaná muka, aby se dosáhlo   požadované délky na míru celovečerního   filmu; hlavně scéna v Moravské bůdě je pro   svou délku a bezobsažnost utrpením pro diváka   (nebo alespoň pro mne); strašné   cikánsko-moravské břinkačky, z nichž brní   uši, navíc okrojovaná tanečnice (ta vlevo v   záběru) se při svém čísle zapotácela,   ztratila rovnováhu a málem upadla - správný   režisér by si této chyby všiml a takto   nepodařenou sekvenci by nechal opakovat. Hnusný   je už celkový námět "veselohry":   práce a páření a "vňoučata" -   odporné, místy až trapné... Na svou roli si   později Adina Mandlová vzpomněla, když i ona   se stala v civilním životě obětí stejné   pomluvy: že prý totiž randí s jakýmsi   nacistickým pohlavárem (tuším, že šlo snad o   samotného K. H. Franka). No a ministr obchodu,   který zastává názor, že poctivost má být   odměňována - to je možné snad jen ve filmu   nebo v televizním jazykovém kursu, ale nikoli ve   skutečném životě...

Nevím, ale mně se tyto protektorátní komedie   líbí. Mají vtip a označení společenská   komedie je výstižné. Tato komedie je přesně   pro lidi té doby, prostředí barů,honosných   vil, perfektní účesy a oblečení. Příběh je   jednoduchý, ale herci si opravdu hrají. Chce se   mi říci, že i Mandlová je výborná, protože   takové postavy jí vyhovovaly.Je to příjemná   zábava, takový návrat do starých časů.

"...duchaplný a elegantní Oldřich   Nový" - no, elegantní (podle tehdejších   měřítek) možná, ale duchaplný??? Já vím -   byla válka a český film si moc vyskakovat   nemohl. A lidi byli vděční za cokoliv, co je   dokázalo na chvíli vytrhnout z tíživé   protektorátní atmosféry... Jenže dneska už   takovýhle snímek dokáže svojí stupiditou leda   tak vzbudit útrpný úsměv. Pochválen budiž   televizní ovladač!!! :-)

Zápletka, sama o sobě skutečně naivní a   hloupoučká, se nese bez výraznějších změn v   ději ve znamení nudného žvatlání a šarmu   Oldřicha Nového, který mi nikdy vůbec nic   neříkal. Celou dobu se zároveň čeká pouze na   to, až se tedy konečně vezmou, na nic víc.   Přesládlou nudu však vytrhuje pestré   folklorní okénko – nejzajímavější část   filmu.

Jeden z najlepších českých filmov. Vynikajúce   výkony predviedli Oldřich Nový a Adina   Mandlová. Každý má právo na svoj názor a ja   si myslím, že práve táto rola nádherne sadla   Adine Mandlovej. Nikto iný by sa tam lepšie   nehodil. Fantastická zápletka, od ktorej sa   rozvíjal celý dej filmu nemohla byť lepšie   vymyslená. Tentokrát pomluva-ohováranie   neuškodilo, naopak pomohlo dvom ľuďom k   šťastiu. Bola to výnimka, ktorá potvrdzuje   pravidlo. V skutočnom živote sa to stáva   ojedinele. Tu však išlo o komédiu s cieľom   zabaviť ľudí. A mňa zabavil dokonale. Preto   nemám čo tomuto filmu vytknúť. Typicky krásny   oddychový film, plný romantiky, navyše s   krásnou ľudovou hudbou. Určite si ho ešte viac   krát pozriem.

"Když u některé z žen zřím oči tmavohnědé..."
Jeden z nejlepších černobílých filmů s   báječným Oldřichem Novým a skvělou Adinou   Mandlovou. Film o pomluvě, která neuškodí, ale   pomůže ke štěstí. Ve filmu si dále zahráli   František Paul, Zdeňka Baldová, František   Kreuzmann, František Černý a další.

Mám ráda staré české filmy z 30. a 40. let a   jsem ochotná jim ledacos odpustit. Ale sem tam se   mezi nimi objeví nějaký, na který se nedá   koukat ani při nejlepší vůli. S filmem   Přítelkyně pana ministra mám odjakživa   problém. Zápletka vycházející z pomluvy,   která nikomu neublížila (kterak mladé děvče   chodí s ministrem) je sama o sobě natolik   naivní, že z ní vycházejí naprosto   přesládlé dialogy plné neupřímné   veleuctivosti. Adina Mandlová se do role naivní   Julinky vůbec nehodila, Oldřich Nový je sice ve   filmech kouzelný svou častou roztržitostí, ale   zde jí je až příliš mnoho. A písnička o   očích tmavohnědých rve vysloveně uši...