Ryba na suchu

Ten příběh je takový jaký je a jaký byl v   těžké protektorátní době třeba, ale v tomto   případě všechno bohatě vyvažuje plejáda   výborných hereckých výkonů. U Vlasty Buriana   se to bralo víceméně jako norma a povinnost,   ale vedle něj exceloval i Jaroslav Marvan v roli   starosty Hořánka, Josef Gruss coby neúspěšný   sebevrah Vodička nebo třeba, stále ne úplně   doceněný, Václav Trégl jako pan Tichý.   Výsledkem je nadprůměrná filmová oddechovka   stojící minimálně za takových 75-80%.

Tady se pan Burian skoro vůbec neprojevil svým   způsobem. Nevím, tahle role mu nesedla, film   celý je nudný. Snad by sed dala kladně   ohodnotit scéna v hospodě. Budiž, hodnotím   jako plus. Ale jinak jde o naprosto průměrný   film. Spíše podprůměrný.

Vlasta Burian opustil legraci plnou rámusu a   velkých gest za moudrost. A já mám jeho Rybu   moc rád, protože je to spravedlivý člověk.   Pro mě rušivým elementem tam je inženýr   Pánek, ten mi s tím přesvědčování o   správnosti regulace řeky leze na nervy. Jinak   ten film má příjemnou náladu a zase ti   báječní herci, kteří hrají jen malé   roličky.Klidně se budu dívat znova a znova.

Taková normální komedie s Vlastou Burianem,   žádná bomba ani žádný propadák. Trochu je z   filmu cítit smutnější atmosféra, nejspíše   kvůli tehdejší situaci kolem atentátu na   Heydricha. Námět se dá brát i jako alegorie na   důležitost pomoci každého poctivého Čecha   druhému.

O převozníkovi Rybovi, který tak dlouho   zachraňuje tonoucí, až těch zachráněných je   stovka, ale situaci mu komplikuje regulace   milované řeky a nebezpečí. že regulaci těch   zachráněných rovná stovka nebude.

Bývalý převozník se brání regulaci své   milované řeky spíše jen z marnivé touhy   dosáhnout počtu sta zachráněných tonoucích,   kteří v záhybech jejích meandrů hledají   poslední rozloučení se světem. Stává se tak   komickou figurkou, která se brání pokroku   (Povšimněme si přitom, že se píše rok 1942 a   že to tedy nejsou žádní komunisté, kdo se   dopouští ekologických škod ve jménu pokroku   lidstva, jak se dnes tvrdí!). Jeho známý   profesor mu dokonce vyčítá, že se tím   vzpírá pánubohu! To je velice milé: tím je   totiž nepřímo řečeno, že lidstvo je vlastně   bohem a kdo mu odporuje, ten tudíž odporuje   samému Bohu! To je však velice škaredý a   velice choromyslný projev nadutého   anthropocentrismu! - A dále: inženýr Pánek   promlouvá do duše labilnímu účetnímu   majícímu sklony k sebevraždě, že prý   "muž se nemá bát pracovat a musí se rvát   se životem". To je také velice pochybné:   1.) zaměstnání účetního je přece také   práce, 2.) copak je život náš nepřítel, že   se s ním musíme prát? - Přímo hrůzostrašně   vyznívají potom inženýrova slova, že   "zregulujeme nejen řeku, ale i všechen   život". To už zní jako výhrůžka a jsou   to, lidužel, i slova prorocká, jejichž obsah se   do puntíku naplňuje. - Celý film je jedna   velká humanistická odpornost. Nezachraňují ho   ani některé dobré hlášky. Pan Ryba je vposled   nedůsledný: zachraňuje lidi před utopením,   čímž si zároveň pěstuje i ničitele   posledního koutku divoké přírody. Měl by jako   Timón Athénský spíše lidem hlavy pod vodu   strkat.

Někdo zachrání člověka od utopení a je   slavný a píše se o něm. Ale pan Ryba ( Vlasta   Burián), ten si počká až z vody vytáhne toho   stého. Ale má na mále, když mu inženýr   chodí za dcérou a ještě jej snad připraví o   živobytí. Zde jde o agitku z doby válečného   běsnění, pan Ryba je proti regulaci řeky,   komunisti si na regulaci počkali ještě 6   roků...

Převozník a jeho obliba a záliba v   zachraňování nechtěně tonoucích, nebo těch   co se chtějí utopit a nakonec ten stý je sám   zachráněný on sám. Tady je to ještě Burian.

Film je opakován poměrně často v televizi a je   na něm znát zub času, ale na druhé straně   přináší potěšení z výkonů herců,   kterých by si měl každý, kdo se považuje za   spjatého s českou kulturou, vážit. Konečně   přináší i trakřka dokumentární záběry na   město Bechyni a Lužnici.

Nie je to typický film Vlasty Buriana, v ktorých   zväčša ako komik rozdával vtip, radosť a   dobrú náladu, ale napriek tomu je to celkom   zaujímavý a dobre spracovaný film s   prihliadnutím na obdobie, v ktorom vznikal.   Napriek tomu obdobiu som na rozdiel od niektorých   komentárov nevidel žiadnu súvislosť s Treťou   ríšou, ba ani s politikou vôbec. Aj v dnešnej   dobe sa človek musí podvoliť rôznym   rozhodnutiam (výstaba vodného diela, atómovej   elektrárne, či stavba dialníc), ktoré   prináša život a nemožno to zvalovať na   politickú situáciu, aká momentálne je. V tomto   filme hral Vlasta Burian trochu inú rolu, ako sme   u neho zvyknutí, no napriek tomu dokázal, že je   všestranný herec, že dokáže zahrať   čokoľvek, nielen bláznivé role a pritom veľmi   dobre. Celkom dobrým výkonom ma prekvapila Marie   Štrosová-Steinerová v úlohe Rybovej dcéry   Anči a taktiež ma nesklamal môj obľúbený   herec Jaroslav Marvan v úlohe starostu.