2001: Vesmírná prda

Vesmír. Nekonečná prázdnota. Muži v bílém útočí, prezidenti jsou dva a v beztížném stavu si těžko odskočíte na velkou potřebu. Toto jsou cesty Leslieho Nielsena do míst, kam humor dosud nevkročil...

Svět se řítí do zkázy. Americký prezident ve skutečnosti není prezident, ale jeho klon, který chystá invazi mimozemšťanů. Originální prezident je uvězněn na měsíční základně, odkud musí být zachráněn. Do akce je vyslán neohrožený (ale naprosto tupý) agent Richard "Dick" Dix, který nasedá do raketoplánu a vydává se na měsíční základnu mezi ufony, šílené genetiky a zkorumpované policisty.

Zdroj: FTV Prima

Začalo to nejspíš filmem Prci, prci, prcičky. čeští filmoví distributoři zřejmě nabyli dojmu, že pokud nemá komedie určená mladší generaci ve svém názvu přinejmenším jedno neslušné a rozpaky vzbuzující slovo, přitáhne do kin málo lidí, nebude mít ten správných odpich, zkrátka, nebude to ta správná... ehm, prda. Takže i film se zcela nevinným originálním titulem 2001: A Space Travesty k nám přichází pod názvem 2001: Vesmírná... a tak dále.
Název komedie režiséra Allana A. Goldsteina je pochopitelně parodicky odvozen od proslulé sci-fi Stanleyho Kubricka 2001: Vesmírná odysea - stejně jako celá „kosmická" úvodní pasáž, v níž se za monumentálních tónů skladby Tak pravil Zarathustra zpoza planety Země v gigantickém zvětšení vynořuje onen tělesný orgán, jehož pojmenování asociuje český název filmu. Tvůrci si z Kubrickovy vesmírné epopeje vypůjčili i řadu dalších prvků: záludný počítač HAL (zde se jmenuje SAL), udiveného lidoopa střetávajícího se s podivným obeliskem či valčík Na krásném modrém Dunaji, který tu místo tanečku kosmických lodí rozehrává „beztížnou" scénu na palubě vesmírného aeroplánu.
Leslie Nielsen se zde vrací k osvědčenému receptu, s úspěchem uplatněnému v sérii Bláznivých střelách, na co nejjednodušší příběh se navěsí co největší množství gagů a motivů povědomých z jiných filmů. („Vidím mrtvé lidi," šeptá v závěru partnerka hlavního hrdiny, představovaná Ophélií Winterovou. Na rozdíl od dětského hrdiny Šestého smyslu, z jehož úst si proslulou hlášku vypůjčila, vidí docela živou karikaturu Elvise.)
Ve ztřeštěném koktejlu se dále objeví množství opravdu odpudivých mimozemšťanů, Saddám Hussein (který v popkultuře uplynulého desetiletí téměř vytlačil Hitlera z jeho dosud neotřesitelné pozice ikony absolutního zla) či naklonovaný Bill Clinton: saxofonový souboj dvou identických Clintonů patří k vrcholným okamžikům filmu.
Nezbývá než doufat, že šramot způsobený Kubrickovým převracením v hrobě bude přehlušen hurónským smíchem Nielsenových fanoušků. Neboť jeho film lze bez výhrad doporučit jen těm divákům, kterým doopravdy nevadí slovo, ehm... prda.
BARBORA ŠŤASTNÁ Premiere 2001/2/50

Autor/Zdroj: Šťastná Barbora/Premiere

Vesmír. Nekonečná prázdnota. Muži v bílém útočí, prezidenti jsou dva a v beztížném stavu si těžko odskočíte na velkou potřebu. Toto jsou cesty Leslieho Nielsena do míst, kam humor dosud nevkročil...

Svět se řítí do zkázy. Americký prezident ve skutečnosti není prezident, ale jeho klon, který chystá invazi mimozemšťanů. Originální prezident je uvězněn na měsíční základně, odkud musí být zachráněn. Do akce je vyslán neohrožený (ale naprosto tupý) agent Richard „Dick" Dix (Leslie Nielsen), který nasedá do raketoplánu a vydává se na měsíční základnu, mezi ufony, šílené genetiky a zkorumpované policisty. Zde se odehraje pár taškařic, prezident je nakonec osvobozen a odvezen zpět na Zemi, kde se vše opět zkomplikuje a zápletka pokračuje na slavnostním koncertě v Paříži za účasti papeže, Hulka Hogana a umělce, dříve známého jako Prince...
2001: Vesmírná prda je kanadsko-německo-americkou koprodukcí s na Hollywood skromným, ale na Kanadu a Německo slušným rozpočtem, díky kterému v ní najdeme pár docela slušných triků, masek a kulis. Kromě toho v ní najdeme geriatrického Leslieho Nielsena a herce, o kterých jste nikdy v životě neslyšeli (možná s výjimkou Ezia Greggia z Mlčení šunek), kteří se ze všech sil snaží plnit hlavní režisérovy pokyny: „Víc vyvalte oči a šklebte se!" Ano, pokud vám to ještě nedošlo, Vesmírná prda je bláznivá komedie, jejíž tvůrci se snaží imitovat bláznivé komedie minulých let, k jejichž nejlepším exemplářům patří Připoutejte se, prosím! či Bláznivá střela a které postupně zdegenerovaly až k Agentovi WC 40 a Panu Magorovi. Vesmírná prda sice není tak strašná jako Pan Magor, ale k Agentovi WC 40 má celkem blízko a stačilo by pouze změnit jméno hlavního hrdiny a film by se bez dalších úprav mohl jmenovat Agent WC 40 2 (nebo Agent WC 41). Scénář filmu (jehož spoluautorem je Nielsen) svým dějem (z něhož je mírně vědeckofantastická jen necelá polovina) nijak nevybočuje ze zaběhnutých klišé tohoto žánru a některé klasické vtípky přesně kopíruje. Režie a střih jsou značně amatérské, což činí některé vizuální gagy velmi těžko pochopitelnými. A překvapivé je také množství dvojníků slavných osobností, kteří ani zdaleka nejsou podobní svým předlohám. (Jak špatně na tom museli producenti být, když k účasti ve svém filmu nedokáží přemluvit ani za každý štěk vděčného Hulka „Hollywood" Hogana a musejí ho nahradit dvojníkem?) Od šedého průměru slabších bláznivých komedií se ovšem Vesmírná prda liší svým místy velice zvláštním smyslem pro humor:
Hrdinka: „Víte, že lev může mít během tří hodin až 45 orgasmů?"
Hrdina: „Nemám Iva. Nemám ani psa." (Nato se hrdinka začne svlékat, což je prostříháváno dokumentárními záběry souložících Ivů.)
Humor ve Vesmírné prdě je totiž tak zvláštní, že jsem se každou chvíli musel hluboce zamýšlet nikoliv nad tím, zda určitá scéna byla vtipná, ale nad tím, čím vůbec měla být vtipná. Marně. Pořád jsem měl dojem, jako kdybych byl na večírku, kde někdo vypráví vtipy, které vůbec nechápu, ale všichni kolem se výborně baví. Hlášky jako „Koná se koncert několika tenorů. Více než dvou, méně než čtyř." nebo „Hrdina X: ,Zatím jde vše podle našeho plánu.' Hrdina Y: ,Nebuďte pesimista."` bych totiž klidně označil za kuriózní či dadaistické, ale zdráhal bych se pro ně použít termín „humor". Ale to je značně subjektivní pocit a nevylučuji, že jiní diváci se při týchž scénách mohou smíchy válet po zemi...
František Fuka Cinema 2001/2/95

Autor/Zdroj: Fuka František/Cinema


Koprodukční komedie režiséra Allana A. Goldsteina 2001: Vesmírná prda je ze stejného rodu divokých parodií s Lesliem Nielsenem, jako například série Bláznivých střel, Drákuloviny, Agent WC 40 či Utopenec na útěku. Sci-fi parodie, odehrávající se částečně na měsíční základně, je plná drsných gagů, jež se označují jako „buranské"; jak lze odvodit už z českého distribučního názvu, jsou
místy snad až příliš skatologické. (Když. už tvůrci nemohli použít v příběhu všechny možné druhy bzdění, uvedli „nevyužitý zbytek" alespoň po závěrečných titulcích.) V množství a v plýtvání „tvrdým" humorem zůstává 2001: Vesmírná prda přece jen za obvyklým standardem, známým např. z produkce Mela Brookse. Příznivci se však stejně jako u Brookse mohou těšit z nemilosrdně střelby do
vlastních filmařských řad v podobě zesměšňováni všech možných scenáristických, režijních i hereckých klišé, jimiž oplývají hollywoodské filmy, a také celou řadou citací z filmových trháků nejrůznějších žánrů: 2001: Vesmírná odysea, Star Trek, Hvězdné války, Pulp Fiction - historky z podsvětí atd.
-jpo- Filmový přehled 2001/7/11

Autor/Zdroj: -jpo-/Filmový přehled