Monstrum

Rob a jeho kamarádi se potkávají v luxusním bytě s výhledem na Central Park, mezi hosty velkého večírku je i Beth, Robova dlouholetá kamarádka, která se s ním nedávno sblížila víc, než by bylo před tušeným dlouhým odloučením žádoucí. Z večírku odejde dříve než ostatní, kteří už společně sledují invazi monstra, jež ničí, co mu přijde do cesty, a živí se přitom lidmi. V originále záměrně nejednoznačně nazvaný Cloverfield je filmem, který zajímavě kombinuje katastrofické „bijáky" a filmy s monstry, navíc tak činí prostřednictvím strategie „found footage". Po většinu času totiž sledujeme záznam kamery, kterou drží v rukou jeden z prchajících kamarádů. Ten však pozornost věnuje zejména interakcím mezi svými známými, zaznamenávání nastalé zkázy ho tolik nezajímá. Do záběrů z apokalypsy New Yorku navíc občas vstupují části staršího záznamu Roba a Beth, kteří si společně strávený den natáčeli na stejnou kazetu. Záznam, kterého se nám ve výsledku dostává, rozhodně nedokumentuje honbu za likvidací monstra (tento motiv zde probíhá jaksi mimoděk, stejně jako hrdinové ignorují armádní manévry), ale snahu skupiny přátel zachránit právě Beth, která uvízla v pobořeném mrakodrapu. Jaksi lapidárně vyprávěný snímek je při používání zvolené formální strategie důsledný, stejně jako je přesně rozvržený dějový vývoj. Sugestivní záběry zkázy, které pracují i se sociální pamětí ve vztahu k 11. září, jsou setrvale stupňovány, stejně jako se obluda dostává stále blíže k hrdinům a (místy doslova) pod jejich kůži. Monstrum je jedním z nejvýraznějších příspěvků do žánru „found footage" a zároveň zajímavě variuje filmy s monstry tím, že setrvává v epicentru dění díky jinému motivu, než je snaha o likvidaci destruktivní příšery. Viktor Palák Letní filmová škola Uherské Hradiště 2016