Člověk proti zkáze

Velká škoda slibného začátku. Po titulcích   se už jen kecá a kafrá a filozofuje. Plus   ještě ty retrospektivy. Což mne nebaví a je   to pro mne nepřijatelné. Přesto však musím   přiznat naprostou profesionální práci,   skvělé obsazení, a to i v mini rolích.   Nepřetáčel jsem a nepřeskakoval, takže už   jen za to je dvacítka procent. Já chtěl vidět   paní nebo slečnu Pavlínu Mourkovou, tak co jsem   měl dělat? Bohužel se tam mihla jen chvilku po   začátku, když přišla jako host do redakce. Po   hodně dlouhém přemýšlení tu čtyřicítku   dám.

Úvaha jednotlivce, jak může zabránit válce
Osobnost Karla Čapka ztvárněná Josefem   Abrhámem, hodně retrospektivní, plné   osobností, které divák kolikrát objeví až v   titulcích. Mám slabost pro Olgu Scheinpflugovou,   vzhledem k tomu, že je rodačka z našeho města   a její pozdější Eliška vystihuje její   temperament. Muži filozofují, ženy to pak   odnesou a interpretované myšlenky jsou platné i   dnes.

Občas mám prostý zájem o životopisné filmy,   etapy životy lidí. Tento film je Karlu Čapkovi,   je jen o je posledních dnech než zemřel. Je   škoda, že v našich filmech nejsou životopisy   tak žádané, protože je spousta slavných a   zajímavých osobností. A pak si myslím, že na   Karla Čapka se zapomíná, můj dojem, a on má   stále ,co říci. Pan Abrhám byl znamenitý   Karel Čapek a vůbec i další osoby byli   výborně obsazeny.Mně přijde ten film   zajímavý.

Bol to viac, či menej film o živote Karla   Čapka. Svojou tvorbou bojoval proti   vzmáhajúcemu sa fašizmu a proti ohrozeniu   demokracie v Čechách. Jeho nebojácny boj ešte   viac vynikol v súvislosti s jeho vážnou   chorobou. Je nutné zdôrazniť vynikajúci   herecký výkon hlavného hrdinu, ktorého   stvárnil Jozef Abrhám.

Film zachycuje poslední léta života K.Čapka -   další film pro náročnějšího diváka, s   dobrými výkony některých herců - J.Abrhám,   H.Maciuchová a další. Takové filmy se asi v   současnosti netočí a když ano - tak asi nejsou   tak prezentovány - určitě ne v televizi. Tento   film lze prostě vidět - ne několikrát - ale   stojí za to.

Zvolil předem prohraný boj. Karel Čapek zemřel   z lásky ke svému národu; mohl jej opustit a tak   se zachránit, ale jeho národ zemřel, a tak on   zemřel s ním. - Tyto vlastenecké agitky nemám   vůbec rád, a hodnotím je proto přesně tak   nízko, jak si zasluhují. Je to ta nejnižší   forma tvorby, není to ani umění, podobně jako   třeba reklamní šoty, jež mají všechny také   tento klamavý propagandistický ráz. A navíc   ještě nesnáším takovéto biografické filmy,   které se zvrhávají až v jakési obrázky ze   života svatých.

Pokud si dobře vzpomínám, tak tento film si na   svoji premiéru musel počkat do ledna 1990. Byl   natočen už v roce 1989 a premiéra se chystala   na Vánoce 1989, ale přišly události, které   datum premiéry odsunuly.
Vůbec ten přelom let   1989 a 1990 hodně filmům uškodil, když už   nakonec zřely světlo světa, pozornost lidí se   týkala něčeho jiného, než nových   československých filmů.
Životopisný žánr   se tentokrát zaměřil na osobnost Karla Čapka.   Ve filmu se setkáme z celou řadou dalších   velikánů české politické a literární scény   třicátých let dvacátého století. Osobně   toto životopisné a protiválečné drama řadím   k tomu nejlepšímu, co u nás ke konci   osmdesátých let bylo natočeno.

Přes všechny výhrady k socialistické   kinematografii nutno přiznat, že v té době u   nás vznikla řada různých životopisných   filmů, byť s různými kvalitami. Tenhle   portrét Karla Čapka je jedním z těch   posledních záslužných počinů a pokud mě   paměť neklame, řekl bych, že od té doby se u   nás v životopisném žánru nic pořádného   nenatočilo. Přesto si myslím, že jako film pro   velké plátno to bylo zbytečné, klidně by si   to vystačilo s televizním formátem. Což ale   nic neubírá na kvalitách, sympatické   filozofické mudrování má své kouzlo a Abrhám   s Maciuchovou jsou výborní.

Film o velké české osobnosti
Nebylo určitě jednoduché natočit film, ve   kterém vystupuje mnoho velkých osobností té   doby. Ale film se mi velice líbil. Perfektní   herecké výkony (hlavně Čapek a Masaryk),   nechybí zde myšlenky, ale zároveň si film   zachovává spád. Drama "obyčejného   člověka" se spoustou otazníků. Zůstává   nakonec jen ta osamělá stopa ve sněhu...

Čistě technicky vzato to není dokonalý film -   kamera je často velmi stabilní, retrospektivy   obvykle moc nefungují, jak by asi měly (vyjma   prostřihů s Masarykem). To jsou však detaily -   příběh je vyprávěn s citem a graduje, postavy   jsou výborně obsazeny a herci mají opravdu co   hrát - za nejlepší scény vůbec považuji   právě setkání Pátečníků. A v neposlední   řadě - je těžké hodnotit objektivně film,   který je pro nás a pro mě zvlášť tolik   osobním.