Thriller - drsný film

Filmová tvorba zůstává nelehkým kompromisem mezi komerční lukrativností a autorským vyjádřením. Málokdo zosobňuje tuto tíživou pravdu výmluvněji než režisér Bo Arne Vibenius, užívající také pseudonymy Alex Fridolinski a Ron Silberman Jr. Nadějný talent, který sbíral zkušenosti coby asistent samotného Ingmara Bergmana při vzniku Persony (1966) a Hodiny vlků (Vargtimmen, 1968), zažil kruté prozření, když jeho vysněný debut, surreálný dětský snímek Hur Marie träffade Fredrik, åsnan Rebus, kängurun Ploj och... (Jak Marie potkala Fredrika, oslíka Rebuse, klokana Ploje a..., 1969) v kinech propadl. Po střízlivé reflexi mezinárodních trendů se Vibenius rozhodl nechat veškeré autorské ambice stranou a vytvořit dokonalý exploatační film, který divákům nabídne všechny prvoplánové atrakce a šokantní elementy, jež si ve skrytu duše žádají. Ačkoli předešlý popis je třeba brát s rezervou, protože vychází spíše z léty živených a přikrášlovaných mýtů kolem Vibeniuse, výsledný počin Thriller ˗ drsný film rozhodně představuje esenciální brak, jenž překročil dobové hranice filmového vyobrazení násilí a sexu. Klišovitý příběh o dívce z venkova, která je ve velkoměstě zneuctěna a následně se mstí svým trýznitelům, se stal kostrou nihilistického obrazu světa plného bezmoci, zvůle a ponížení. Světácký svůdník učiní hrdinku závislou na narkotikách, znásilní ji a následně donutí k prostituci. V těchto pasážích Vibenius použil prostřihy detailů sexuálních penetrací, které zde ovšem neslouží k vzrušování, nýbrž odpuzování diváků. Série extrémních excesů se následně přehoupne do nelítostné krvavé pomsty, kde přicházejí ke slovu mimořádně zpomalené záběry destrukcí těl střelnými zbraněmi. Ačkoli Vibenius uspěl v tom, že v jistém ohledu vskutku vytvořil nejkomerčnější film všech dob, Thriller mu nakonec přinesl víc vrásek než kýženého zisku. Ve většině zemí byl zakázaný, nebo se do kin dostal až po dlouhých tahanicích a opakovaném přestříhávání. Jiří Flígl Letní filmová škola Uherské Hradiště 2017