A.I. Rising

Intimní vztah mezi člověkem   a androidem coby test hranice   lidské přirozenosti je téma   srbského sci-fi snímku po   divácké stránce   projevující jisté   překvapení a to nejen   námětem. Příběh muže   ocitnuvší se sám v   kosmickém korábu s krásným   a bezvýhradně poslušným   androidem v ženské podobě,   kterého hraje srbská   pornoherečka. Mnohý bude   zřejmě tušit, co se z filmu   nakonec vyklube. Ne, až tak   přitažené za vlasy to zase   není. Silný melodramatický   scénář se vymaňuje   výkyvům do bezbřehých vod   nelogičností a naopak   striktně prezentuje to, o   čem se již několik let   píše ve vědeckých   novinách a co se reality   týče, není daleko od   pravdy. A co víc, v   určitých asijských zemích   se již stalo skutečností.   City ke stroji v lidské   podobě tu dostávají   pořádně zabrat a tak se tu   projevuje hlavně   psychologická stránka   osobnosti k danému skutku.   Sci-fi snímky se dnes   vyznačují hlavně CGI   efekty, ale srbská   kinematografie tímto   ukázala, že za nízkého   rozpočtu to stále jde také.   Jedná se o komorní cyberpunk   natočený s minimálním   rozpočtem a nezávislou   produkcí, který svým   způsobem zasahuje až do artu   a jak je vidět v dosažených   cenách na festivalu FEST,   povedlo se. Příběh je na   základě povídky Zorana   Neškoviće, někdy z 80. let,   a svoji vizi prezentuje   ledabyle dobře. Svým   způsobem se jedná o   soft-erotický děj ve své   složitosti ve vážných   otázkách rozlišování   živého od neživého a jak s   tím správně naložit.   Člověk je mistrem svého   osudu. Děj je prost akčních   scén v zájmu sledování   onoho diskutabilního vztahu.   Snímek je v rámci žánru   kupodivu osvěžující svým   odloučením od hlavního   proudu, byť námětově   může vzbuzovat kontroverzi.   Po vizuální stránce není   co by se dalo vytknout, jen je   nutné se smířit s pomalým   tempem. Sci-fi art pro   náročnější diváky se   zajímavým reálným   tématem.

A.I. Rising tedy obsahuje   prvky, které jsme viděli už   jinde, avšak v několika   případech (tj. nejen v tom,   že výborná atmosféra   může jít ruku v ruce s   působivou a smysluplnou   zápletkou) je updatuje, díky   čemuž hravě strčí do   kapsy i snahy typu Ex Machina.   Snad jenom ten závěr se dal   vyřešit nějakou   údernější pointou. Nic to   ovšem nemění na tom, že se   Future Gate sci-fi film   festival může chlubit   pozoruhodnou dramaturgií a   že se za ty roky proměnil v   precizně fungující značku,   která by neměla být diváky   a divačkami přehlížena.