Afgánský zlom

beznadějná válka
V komentáři k filmu Noc nad Chile jsem si   položil otázku, kde berou sovětští tvůrci tu   drzost hodnotil a kritizovat politický vývoj v   jakékoliv zemi. Je fakt, že v té době byla   sovětská filmografie plně pod křídly   všemocné sovětské komunistické strany. Dnes,   po shlédnutí Afgánského zlomu, musím   přiznat, že se něco změnilo. Jasně, Brežněv   je nenávratně v propadlišti dějin a v roce   1990 (vznik Afgánského zlomu) je vrcholným   představitelem stále ještě Sovětského svazu   Michail Gorbačov. Perestrojka je v plném proudu   a na světlo světa jsou blahovolně vypouštěna   fakta, která byla ještě před pár lety   tabuizována. Tedy alespoň ta, která jsou   hlasitě kritizována světem a jsou dále   neudržitelná. A jedním z největších z nich   je válka v Afgánistánu. Nevím sice, proč byl   ten snímek natočen, jestli opravdu jen jako   vypuštění džina z lahve před světem, nebo   snad jako oslava padlých hrdinů po kterých po   návratu do vlasti ani pes neštěkl a byli pokud   možno izolováni od veřejného života, ale byl   natočen zatraceně poctivě a dobře. Myslím,   že má obrovskou vypovídací hodnotu: pro ty,   kteří se bojů přímo účastnili je určitě   realistický, pro nás ostatní spíš   surrealistický. Jediné okamžiky, bez kterých   bych se obešel, byly scény rádoby   intelektuálního, typisky ruského   "tlachání" samozřejmě vždy nad   pořádným stakanem vodky, ale i to k té ruské   realitě určitě patří. Když se mi dostalo DVD   do rukou, měl jsem trochu strach z Michele   Placida v takovéto roli. Přece jen je   zaškatulkován víc do boje s mafií, než do   skutečné války. Musím ale přiznat, že to   byla dobrá volba tvůrčího štábu. Jeho   neměnný výraz a absence téměř jakékoliv   mimiky v tomto případě "sedla".   Kamera skvělá, hudba chvílemi žádný zázrak,   ale co byste chtěli po ruských unylých   častuškách. Film vřele doporučuji všem,   kteří se shlédli v militarismu a srdce je   táhne do armády a nejlépe k zahraničním   misím bojových jednotek.

Tak tento film je v celku velmi povedení a v   celku velmi slušně popisuje černou můru SSSR a   to Afgánský boj.Boj ZA SVOBODU

zbytečně dlouhé, více než dvě hodiny   neforemné drama z války v afghánistánu je sice   prodáváno jako veledílo díky mega hvězdě   placidovi, ale celkové vyznění trpí velmi   špatnou dramaturgií a nevyvážeností. kdyby   autoři snímek sestříhali do únosnější   míry a zbytečně se neztráceli v hraných   dokumentárních scénách ze života a soužití   vojska s domorodci, které by se hodily více do   jiného trypu filmů, mohl být afgánský zlom o   moc zajímavější. díky tomu všemu se tak   nejpůsobivějšími záběry stávají scény,   kdy domy místních obyvatel létají do vzduchu,   všemožně hoří a skoro celá vesnice pak   prochází kompletní destrukcí. tyto sekvence   jsou nejenom skvělě natočeny a sestříhány,   až se divák zabývá otázkou, zda je to   skutečnost nebo kašírované kulisy. Za   předpokladu, že to všechno je reál, pak by   jistě vyvstala otázka kolik dědin a objektů   muselo kvůli tomuto filmu být zničeno a zda se   vynaložené úsilí potom setkalo s patřičným   efektem.

velmi povedený válečný film nato že je ruský   docela dobré výkony herců jen ten konec měli   trochu vylepšit