Alenka v zemi zázraků

Explikace:

Poetické vyprávění malé dívky, která jako Alenka v říši divů putuje krajinou svého dětství jako kouzelným labyrintem a pozoruje a zaznamenává svět. Sny a realita se jí prolínají a vykreslují skrze její rodinu a svět slavností, kterými doslova protančí svým fantazijním viděním světa. Před očima jí ožívají tajuplné a legendární postavy Malého Prince, Jana Nepomuckého, Pražského Jezulátka, Anděla a dalších - na Malé Straně a v okolí Karlova mostu a také v Itálii, kde v kraji své babičky prožije kouzelné zážitky na karnevalu v Benátkách. Alence odejde její vysněný kamarád a s ním jí zemře její dětství. Pomocí „zázračné“ koule najde za zrcadlem střed labyrintu své duše a vzkřísí se do dospělosti.
Alenka v zemi zázraků je osobitou parafrází známé Alenky v říši divů.
Film je natočen podle stejnojmenné knihy autorky Jany K.Studničkové.

Poetický film pro celou rodinu, který vypráví o vzpomínkách dívky, která jako Alenka v říši divů putuje krajinou, ale v tomto příběhu krajinou svého dětství a pozoruje svět, který se jí jeví velmi fantastický. Své místo v něm má Malý Princ, Pražské Jezulátko, svatý Jan Nepomucký, Anděl a další postavy, které jí životem provázejí. Divák uslyší ve filmu Alenčin hlas již dospělé dívky čtoucí ve svých vzpomínkách jako v deníku, který akcentuje slavnosti a slavení v průběhu roku a svátosti v průběhu života: narozeniny, Dušičky, svatý Mikuláš, Vánoce, Silvestr, karneval, křest … a které jí směrují ke středu labyrintu své duše ke svému srdci, až na práh dospělosti, kdy se jí ztratí, odejde nebo zemře … její vysněný kamarád, který je takovým Malým Princem a jejím průvodcem a rádcem v její dušince. Alenčiným pověstným červeným klubkem a Ariadninou nití je její skleněná koule jako vesmír a zároveň planetka, či molekula jejího vnitřního světa. Jejím častým cílem jsou Benátky – snové město plovoucí na moři – symbolu nevědomí a z něj se vynořující karnevalové oslavy. Tam putuje s ukrajinským dědou (Bolek Polívka) ve své fantazii, pomocí jeho obrazů jako oken do jiných světů, pak s italskou babičkou (Veronika Žilková) na karneval a nakonec jako dospělá.

Ve filmu hrají také Jiří Dvořák, Jana Pidrmamová jako Alenčiny rodiče, Simona Postlerová jako babička Míca, Tereza Taliánová jako Alenčina sestra a další.

Idea:

Autobiografické vzpomínání autorky, která očima Alenky v říši divů vidí v současném světě svoje dětství, které se jí vykresluje také mimo jiné skrze slavnosti, kterými doslova protančí svým dětským fantazijním viděním světa. Před očima jí ožívají legendární postavy svatého Jana Nepomuckého, Pražského Jezulátka, Malého Prince a další.



Explikace:

Poetický film o vzpomínkách dívky, která jako Alenka v říši divů putuje krajinou svého dětství a pozoruje a zaznamenává svět, který se jí jeví velmi fantastický, v němž má své místo Pražské Jezulátko, i svatý Jan Nepomucký a Panna Maria a další postavy, které jí životem provází a vedou a pomáhají. Slyšíme její dětský hlas, který svět kolem sebe komentuje a zároveň čte a cituje z knihy Alenka v říši divů, ale i hlas dospělé dívky, která čte ve svých vzpomínkách jako ve svém deníku, kde se vyzpovídává a divákovi tak objasňuje „řízení“ svých osudových kroků a plnění malých-velkých dětských přání, které jí nasměrovali tím správným směrem, až do dospělosti, kdy se ocitla Benátkách, v kraji své milované babičky a kde se mohla na slavnosti stát na chvíli gondoliérkou a gondoliéry dokonce přivést později do Prahy na slavnost Jana Nepomuckého – patrona Země české a spojit tak mostem slavností – Prahu s Benátkami.

Do Benátek však cestuje už ve své dětské fantazii, kdy se díky obrazům jako oknům svého ukrajinského dědy (Bolek Polívka) z tátovy strany prolíná do Benátek. Doslova prochází obrazem jako oknem do světa gondol a námořníků, aby zde potkala svého dědu jako Jana Nepomuckého i jako průvodce oním světem fantazie.

Vlastní zkušenosti přivádí po čase již dospělou Alenku opět do kostela Pražského Jezulátka, tentokrát díky postavám, které ztělesňuje jako herečka a ona tak nalézá pomyslný střed labyrintu, ve kterém od dětství hledala cestu dovnitř sebe - pomocí snů a pověstného Ariadnina klubka a červené nitě, jež před ní neviditelně rozvíjely ony legendární postavy a vlastní rodina a přátelé. Kruh se uzavírá – labyrint a jeho střed je nalezen a cesta „ven“ (oknem z usínajícího dětství do vzkříšení za zrcadlem) do dospělosti je volná.



Jak to vzniklo:

Tato diplomová práce navázala na dokumentární film s hranými prvky:

Nejznámější Čech na světě-Jan Nepomucký (světec s pěti hvězdami)

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10122682600-nejznamejsi-cech-jan-nepomucky/

Tento film mimo jiné upozornil na zchátralou sochu svatého Jana Nepomuckého v Benátkách (viz příloha – článek Naše rodina). Ta byla později díky filmu zrestaurována a slavnostně posvěcena kardinálem Miloslavem Vlkem. A tato diplomová práce byla pak předlohou a inspirací k obnovení svatojánských slavností Navalis, jichž se naše filmová Alenka zúčastní.

Otakáro Maria Schmidt