Báječná léta pod psa

Auto v autoškole má stejnou SPZ jako taxi, které je doveze do divadla.

Normalizační část, kdy do světelských skláren přijede jugoslávská delegace, se odehrává na konci 70. let. Kupodivu ji k fabrice přivezou v nablýskané limuzíně Tatra 613-3, která se začala vyrábět až v roce 1986...

Když jde paní Vítková na "soukromé vyšetření" do promítací kabiny, promítač je tam nechává o samotě a hlásí "díl bude končit za deset minut". No jo, jenže za prvé v tu chvíli promítá filmový týdeník, který rozhodně délku deset minut ani nemá, za druhé - promítá se tam na strojích Meopta UM70/35 s vysokointenzitním uhlíkovým zdrojem světla, tudíž by tam museli být nejméně dva promítači, a za třetí - nevšiml jsem si, že by jim tam svítilo nouzové osvětlení, které se musí zapínat půl hodiny před začátkem první projekce a musí svítit po celou dobu přítomnosti veřejnosti v kině…

Když si otec Vítek (Ondřej Vetchý) snaží vylepšit profil a stane se "posilou" fotbalové jedenáctky, nasává teorii z knihy J. Poledníka Bican - pět tisíc gólů. Jenže Vítek se fotbalistou stává někdy na přelomu šedesátých a sedmdesátých let a uvedená kniha vyšla až v roce 1988.

Ve scéně, kdy Kvidův otec "úspěšně" skládá řidičák a uvíznou na přejezdu, nabere je projíždějící lokomotiva. Lokomotiva je řady 721 (první 3 číslice na tabulce). Formát označení lokomotivy je CCC DDD-E. Avšak tato scéna spadá cca do 50tých let. Proto by lokomotiva měla správně být označena T458, protože označení CCC DDD-E se používá cca od 80tých let...

Vítkovi v televizi sledují film Kladivo na čarodějnice, což ale byl trezorový film. Sice se několikrát promítal v kinech, ale v televizi se objevil až po roce 1989.

Malý Kvido si v létě roku 1968 čte knížku "Sloni a jejich příbuzní" z cyklu "Zvířara celého světa". Knížka ale ve skutečnosti vyšla až v roce 1977.

V kině běží Spalovač mrtvol, v normalizační době, kdy se děj části filmu odehrává, měla Vlasta Chramostová, která v něm hraje, zákaz.