Bez svatozáře

Ten začátek je nemožný, už už jsem to chtěl   vypnout, ale když jsem natáhl ruku tak pan   Horníček konečně zavřel zobák. Byla to   chyba, tedy ne že pan Horníček ztichl. Ale že   jsem to nevypnul. Měl jsem to udělat. Protože   krom dialogů tu nic jiného není, nic se   neodehraje, jen se blbě kafrá, a nejvíce pan   Horníček. Jeho stupidní monology zabily celý   film, který beztak nestál za nic. Příště ani   klackem.

Snímek sice ještě striktně připomíná   ponurost doby, ale v jádru věci jako by bylo   dějství nestárnoucí. Ono je to jako dnes.   Mladí lidé se z vesnic a malých obcí stahují   do víru velkoměsta a jen ti starší, kteří na   onom místě prožili kus života, mají, jak se   říká, zapuštěné kořeny a neradi vidí,   když někde něco končí nebo dokonce bourá. A   o tom je v podstatě tento příběh, který až   překvapuje. Scénář a mnohé výjevy v něm   jsou samozřejmě poplatné době, ale i tak se   jedná o zásadovost a vůli člověka. V   Březové má být uzavřena továrna na výrobu   šamotových cihel, kde pracují převážně   takřka senioři a nechtějí si tento fakt nijak   připustit. Mladým je to samozřejmě jedno, ti   jezdí pracovat do města na lepší pracoviště.   A tak tu máme samé remcání a nadávání, ale   i snahu vše zachovat tak jak je i přes fakt, že   továrna už neslouží jako kdysi a že se jim   takřka rozpadá před očima. Zajímavý   příběh, jehož reálnou podobu si dnes málokdo   dokáže představit. Ve městech obzvlášť.   Účinkuje herecká elita své doby, jejichž   výkon je diváckou pastvou pro filmově   založené diváky.

Film z výrobního prostředí. Tenhle patří k   těm herecky nabitým. Co postava, to herecká   hvězda. Každá z postav postarších pánů   dělníků ma svůj charakter a je samostatně   vykreslena. Jeden z hrdinů tam položí takovou   myšlenku, rád by usnul a probudil se za padesát   let a podíval se na to, jak to tady vedeme.   Nepřál bych mu to. Po padesáti letech od   natočení filmu je náš průmysl téměř   zničen. A už jde o hutnictví, textilní,   obuvnický či nábytkářský průmysl.
Zde se   zaobírají výrobou šamotových cihel. Hrdinům   filmu jde o to, aby chod nemoderní továrny   zůstal zachován a snaží se pro to udělat   maximum. Boj je to marný. Mladí lidé raději   hledají práci jinde a starší   "strejcové" se snaží zachovat   výrobu. Inkousti "nahoře" se rozhodnou   výrobu dále nepodporovat a tím osud továrny i   místní zaměstnanosti je zpečetěn.