Obsah filmu Blondýnka
Odvážný fiktivní portrét hollywoodské legendy Marilyn Monroe ukazuje její bouřlivý život i cenu, jakou zaplatila za slávu.
Netflix
Související odkaz
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 6.3.2023
Nejdůležitější poznámku o Blonde zařazuji úvodem – nejde o životopisný film a je tak třeba k němu podle toho přistupovat, v opačném případě hrozí nespokojenost a rozčarování. Snímek byl natočený podle knižní předlohy Joyce Carol Oates, která sama tvrdí, že se jedná o fikci – autorské pojetí života hollywoodské ikony, a proto i ve filmu vidíme řadu událostí, která se ve skutečnosti nikdy nestala, nebo se odehrála jinak, než jak je zobrazeno.
Asi nejzajímavější a největší hodnota, kterou film přináší, je kritika tehdejších společenských norem a mezilidských vztahů před i za branami hollywoodských studií. Dobové poměry jsou vyobrazeny až brutálně nezkresleně, depresivně, špinavě. K hlavní postavě je celou dobu přistupováno jako k nesvéprávnému kusu masa, který (chce-li něčeho dosáhnout) musí přistoupit na ponižující pravidla hry. Největší slabinou snímku je na druhé straně jeho jednostrannost – snaha o komplexní a šokující psychologické dílo, v němž ale chybí podstatné dílky skládačky. Výsledkem je tíživý, místy až hororový snímek končící někde na půl cesty.
Dějové nedostatky z velké části kompenzuje řemeslné zpracování, které je skvělé a filmy na stejné téma o velký kus předčí. Kamera a střih jsou perfektní. Kdo by ale očekával srozumitelný sladkobolný příběh, jak se krásná dívka světovou ikonou stala, bude zklamán. Blonde je artové, z velké části černobílé dílo, které sugestivně vykresluje brodění v emoční temnotě a stále větší ztracenosti hlavní postavy. Snímek zároveň disponuje sebevědomou 167 minut trvající stopáží, pro kterou jsou občas významné pohledy nebo dlouhé efektní záběry trochu málo, a tak místy ztrácí tempo a mění se v depresivní slepenec velkolepých obrazů.
Marilyn ve filmu působí konstantně jako oběť – objekt mrzkého mužského chtíče, křehká a ztracená, zbavená vůle, ale pod tím vším relativně normální žena, které se prostě jen pořád dějí hrozné věci a lidé jsou na ni zlí. Nezpochybňuji, že s herečkou nepokrytě manipulovala velká část jejího okolí, ale přece jen byl v tomto divákovi poskytnut spíše jednostranný pohled. Snímek nereflektuje řadu důležitých faktů – silné úzkostné stavy Monroe, její panické ataky, bludy a nejrůznější utkvělé představy, stejně jako závislost na osobních psychiatrech. Její problémy s alkoholem a barbituráty jsou pak znázorněny jen tak na okraj, relativně decentně, a chybí u nich hlubší kontext. Endometrióza, kterou trpěla, a s ní související spontánní potraty, jsou ve filmu umělecky pojaty jako nedobrovolné lékařské zásahy. Kromě pár krátkých scén nevidíme její roztržky se štáby a ostatními herci nebo neustálé chození pozdě. O toxickém manželství s DiMaggiem se nedozvíme víc, než že ji bil, a o manželství s Arthurem Millerem už vůbec nic – snímek ho naznačuje kromě jedné scény jako více méně ideální, což pravděpodobně některé hereččiny fanoušky pobouří. Snímek také dostatečně nereflektuje její nepochybné herecké ambice, touhu vymanit se z rolí "hloupých blondýn" i trpělivé úsilí, které herectví věnovala.
Navzdory poskytnutému času ve filmu nevidíme leckterá podstatná období života hollywoodské ikony. V těch, která zobrazena jsou, převládá chaos, časová období se nekonzistentně střídají. Po Marilyně boku se mění muži, stejně jako se ona sama propadá do stále větší psychické mizérie, ale chybí souvislosti – proč, jak, kdy. Rekonstrukce života herečky evidentně nebyla záměrem autora, ale co jím pak tedy bylo? Pokud natočil Andrew Dominik dílo, v němž chtěl zachytit křehkou psychiku MM v pro ženy nelehkých 50. a 60. letech 20. století, navzdory mnoha skvělým scénám se to celkově příliš nezdařilo. Přesto má podle mého názoru smysl film vidět. Vedle skvělého výkonu Any de Armas, která předvedla svou dost možná životní roli, totiž přináší příběh herečky ve zcela jiné perspektivě a tvoří z něj především hluboké lidské drama s mnoha aktuálními tématy.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 25.10.2022
O této filmové bohyni už toho bylo napsáno a natočeno tolik, že každý další film se může jevit jako zbytečný. Mám za to, že se točí mnohem víc zbytečných filmů. Tento k nim podle mého názoru nepatří. Řekla bych, že asi nejvíc zrcadlí duši Normy, která pouze předstírá, že je Marilyn. Nikdo nemůže vědět, jaká byla doopravdy, jen ona a možná pár blízkých. Přesto se mi jeví toto zpracování jako velmi realistické a to navzdory tomu snovému a vizuelně psychedelickému pojetí. Možná právě tak nějak vnímala herečka tento svět. Markantní je zobrazení zvuku zvonění telefonu, který Marilyn vnímá jako dětšký pláč, to bylo hodně silné... Hudba podtrhuje celé vyznění filmu stejně jako barvy.
Tedy jeden z nejlepších filmů o Marilyn, co jsem zatím viděla.
Ještě dodatek... ta piha, co v čase filmu 1:52 už není na její tváři, nýbrž na bradě, to není chyba, ale historický fakt. Během natáčení filmu Somebody like it hot ji tam její maskér skutečně zvýrazňoval.