Botostroj

V době velké hospodářské krize lidé marně hledají práci. Zatím přijímá jen gigantický podnik na výrobu bot Botostroj. Botostroji vládne tvrdě majitel - velký šéf - a bezostyšně vykořisťuje všechny zaměstnance. Nedovoluje jakoukoliv kritiku či porušení nelidského pracovního systému a zásadně nebere do práce komunisty. Proto je také při náboru pracovních sil odmítnut Joska. Joska však neztratí odvahu a začne cílevědomě bojovat proti Botostroji. Postupně se mu daří získávat na svou stranu i ty dělníky, kteří věřili šéfovi. Svou nespokojenost pak dělnictvo vyjádří na veřejné schůzi a šéfův syn Jakub se marně snaží shromáždění rozbít. V zájmu prosperity se šéf neštítí jakékoliv podlosti. Jakmile v Německu nacisté uchopili moc, odlétá do Berlína, aby si zajistil výhodné kontrakty. V mlze jeho letadlo havaruje a šéf i pilot zahynou. Řízení podniku se ujme šéfův syn. Schyluje se k válce. Joska organizuje dělníky proti fašismu v přesvědčení, že jednou bude Botostroj jejich.

NfA, Český hraný film 1898 - 1970

Film Botostroj je klasickým příkladem snímku “budovatelské éry“ československé kinematografie. Literární předlohou byl stejnojmenný román levicového spisovatele T. Svatopluka, vydaný v roce 1933. Prakticky okamžitě byly výtisky knihy zabavovány a autor Baťovou rodinou zažalován. Bylo tomu tak proto, že kniha karikovala zlínského továrníka Tomáše Baťu a jeho osobu vykreslovala jako kapitalistického vykořisťovatele. Pokroucenost reality, jež je knihou předkládána, dokládá i reakce zlínských filmových diváků, kteří začali na protest proti adaptaci demolovat kino. Přes silné prorežimní vyznění se snímek dočkal jen vlažného přijetí i československé kritiky, která mu již v tehdejších dobách vytýkala nepřesvědčivost a matnost hereckých výkonů. Hlavní záporná role byla svěřena politicky aktivnímu herci Vítězslavu Vejražkovi, proti kterému stál jako kladný hrdina Vilém Besser. Ve velkém množství vedlejších rolí můžeme objevit také tyto později nebo dříve známé herecké osobnosti: Vlastu Fialovou, Marii Pavlíkovou, Otto Šimánka nebo Františka Peterku. Proto tvrzení ruského spisovatele Borise Polevoje v deníku Pravda z roku 1955, že „Botostroj je dobrý a pravdivý umělecký film, ostře odhalující hrubé mravy soudobých imperialistických monopolů“ muselo vyznít nepřesvědčivě již tenkrát. Cílem tohoto DVD tedy v žádném případě není propagovat ideologii odporující demokratickým zásadám, ale upozornit na opomíjenou součást československého filmu a zdůraznit, že na Botostroj je nutné nahlížet s kritickým odstupem, který nám doba 55 let uplynulá od jeho vzniku umožňuje uplatnit.

Jaro 1932: Obuvnické továrny přijímají nové dělníky i za krize. Mladý agitátor Joska se snaží odhalit pravou tvář všemocného šéfa, vykořisťovatele pracujících. První vydání románu T. Svatopluka v 30. Letech provázela soudní žaloba ze strany Baťova koncernu. Filmové verzi se v 50. Letech vytýkalo, že předvádí "matné a nepřesvědčivé" postavy bojujících komunistů.

Autor/Zdroj: Březina Václav/Lexikon českého filmu