Božský

Brilantní portrét muže, který vstoupil na politickou scénu Itálie v roce 1946 a dodnes z ní zcela neodešel. Téměř devadesátiletý Giulio Andreotti, křesťanský demokrat, který stál sedmkrát v čele vlády a na rozdíl od řady svých kolegů se nikdy neoctl v hledáčku mafie, v tvůrci budí odpor, ale i fascinaci. V podání skvělého Tonyho Servilla je „božský Giulio“ nevyzpytatelnou bytostí, připomínající loutku, ochotnou obětovat vlastní svědomí své ctižádosti.

Zdroj: Film Europe CZ

Il divo znamená „božský“ a Italové tak ironicky nazývají muže, který vstoupil na jejich politickou scénu v roce 1946 a dodnes z ní zcela neodešel. Téměř devadesátiletý Giulio Andreotti, křesťanský demokrat a zbožný katolík, který stál sedmkrát v čele italské vlády a dnes je senátorem na doživotí, je enigmatickou postavou spjatou s dějinami poválečné Itálie. Za jeho brilantní portrét získal Paolo Sorrentino letos v Cannes Cenu poroty. Politik, který proplouval životem, aniž se kdy střetl s mafií, jež odstranila tolik jeho kolegů a stranických souputníků, který se dokázal ubránit i nařčení z korupce, budí v tvůrci odpor, ale současně ho fascinuje. V podání skvělého Tonyho Servilla je „božský Giulio“ nevyzpytatelnou bytostí, připomínající i fyzicky loutku a dobrovolně odkládající vše lidské včetně svědomí v zájmu své nezměrné ctižádosti. „Je to zlomyslný film, takhle cynický nejsem,“ taková byla reakce Giulia Andreottiho, když zhlédl film o sobě. Dodal ale, že nehodlá tvůrce žalovat, zcela v souladu se svým nevzrušeným oportunismem, který byl vždy základem jeho nezlomné cesty k úspěšné kariéře.

MFFKV

Brilantný portrét muža, ktorý vstúpil na politickú scénu Talianska po vojne a dodnes z nej celkom neodišiel.

„Božský“ je ironická prezývka Giulia Andreottiho (1919 – 2013), talianskeho kresťanskodemokratického politika, ktorý opakovane zastával funkciu premiéra, bol ministrom zahraničných vecí a doživotným senátorom. Sorrentino sa naňho pozerá s nadhľadom i veľkou mierou fascinácie: „Sú ľudia, ktorí prepadnú banku s pištoľou a krikom, a sú takí, ktorí tie peniaze ukradnú ticho, šikovne a nikto ich neodhalí. Je to otázka inej inteligencie a Andreotti bol ten druhý prípad.“

Film Europe SK

Giulio Andreotti (nar. 1919) vstoupil na italskou politickou scénu v roce 1946. Tento křesťanský demokrat se sedmkrát stal předsedou vlády a neúspěšně kandidoval na prezidenta. Dnes je doživotním senátorem a přestál obžaloby ze spolčování se s mafií, z korupce či z objednávání vražd protivníků. Režisér a scenárista Paolo Sorrentino (nar. 1970) se pokusil ve filmu Božský o portrét tohoto neuchopitelného, chladnokrevného politika, který přežil své odpůrce a souputníky. Zmiňuje i citlivé Andreottiho místo: politickou vraždu křesťanského demokrata Alda Mora (1916-1978), jehož dopisy jsou ve snímku citovány. Andreottiho kariéra je zároveň svědectvím o fascinaci mocí, o umění lži a o neschopnosti včas odejít. Zatímco jeho odpůrci i kolegové mizí ze scény a dost často násilným způsobem i ze života, zdá se, že Božský (jak zní jedna z jeho přezdívek), chodící s pobožně sepjatýma rukama, je věčný... – Ve vizuálně vytříbeném snímku se divák bez znalosti italské politické scény sice nemůže orientovat v množství jmen, faktů, vražd, ale zato brzy začne chápat, co znamená moc a jak se také dělá politika.

–kat-. Filmový přehled 2009/12