Brána do záhrobí

POZOR SPOILER!!!

Stát Luisiana 1927. Skupina mužů vnikne do hotelu, kde zbijí muže. Toho následně zatáhnou do sklepa, přibijí na zeď a polijí žíravinou. Muž tvrdí, že hotel stojí na jedné ze sedmi bran zla.

Tento hotel pak zdědí Liza. Nechává jej opravovat, když jeden z dělníků uvidí nějaké oči, poleká se a spadne z dva metry širokého lešení. Pak sem přichází instalatér Joe. Ve sklepě je žena Martha, která říká, že udělala chodníček jen pro něj. Joe probourá zeď a ocitne se u místa, kde byl zabit onen člověk na začátku příběhu. A zde je něčím napaden. Liza na dálnici uvidí dívku se psem. Ta se přestaví jako Emily a pozve Lizu k sobě. Zatím Martha nalézá Joeovu mrtvolu a ve vodě další. Obě nalezená mrtvá těla končí na pitevně a tu starší napojí na EEG. A přístroj občas zareaguje. Když se zde ocitá Martha, aby Joea oblékla, nalézá ji její dcera patrně omráčenou, jak na ni teče nějaká žíravina. Liza se zatím svěřuje doktorovi Johnovi McKayovi a později jí Emily vypráví o historii svého domu. Také je postaven na jedné z bran. A zdá se jí, že je někdo s nimi. Liza nikoho nevidí, ale slepá to prý vnímá. Doma Liza vidí přibitou mrtvolu. Když tam přijde John, nic tam není. Jen hřeby. Liza mu vypráví i o Emily. Pak se setká s Martinem, který jí radí ohledně celé nemovitosti. Ten potom pátrá v knihovně, ale spadne z žebříku a napadnou jej pavouci. John se jde podívat domů k Emily, ale najde jen zbořeniště. Martha nalézá v ucpané vaně nemrtvého a jej jím zabita. Nemrtvými je napadena i Emily. Její pes Dicky ji zpočátku chrání, ale pak se i on vymkne kontrole. Tito zombie napadnou i Johna s Lizou a začíná boj na život a na smrt…

Louisiana 20. léta. Malíř Schyke je známý jako satanista. Proto je mučen a zabit. 50. léta – mladý pár se nastěhuje do domu, kde bydlel Schyke, a objeví tam jednu ze sedmi bran do pekel. Cesta do satanova hájemství může začít... Poměrně tradiční schéma, avšak v pojetí slavného režiséra Fulciho, který by si zasloužil retrospektivu, protože většina jeho filmů patří k vrcholům gore filmu (tedy filmů, kde se krví nešetří, které více hnusí, než děsí). Brána do záhrobí je považována za jedno z jeho vrcholných děl. Film srší nejlepšími krvavými nápady: nejčastěji je citovaná podařená scéna výstřelu do obličeje v detailu. Jen těžko lze popsat tento skutečně šílený snímek se všemi nechutnostmi, které v souhrnu nepůsobí tolik nechutně jako spíše reálně. Ostatně mrtvoly z jedné scény si zahráli místní bezdomovci, jimž filmaři nakoupili alkohol, a oni se tak zpili, že bylo možno dlouho natáčet, aniž by se pohnuli.
Kino AERO