Čas lásky a naděje

První polovina 19. století, malá víska nedaleko západočeských Klatov. Ovdovělý chalupník s dospívající dcerou dostal místo podkoního na zámku a Terezka se stala služebnou. Při návštěvě u své tety v Klatovech poznala vojenského kavalíra Egona, se kterým se sblížila. Zatímco si dívka spřádala sny o krásné a společné budoucnosti, pro fešného vojáka byla jen milostným pobavením. Když ji bez rozloučení opustil, našla jí teta velmi rychle ženicha, starého mládence Dolejše, jenž se jí stal oporou v životě. Pracovitý krejčí ji měl opravdu rád a mladá žena pochopila, že s ním sice nezažije vášeň, ale ani bídu či ústrky. Narodil se jim syn Pepík a o pár let později Barunka. Do syna vkládala odvážná a temperamentní Tereza velké naděje, společně s mužem se přestěhovali do Prahy, aby mu umožnili nákladná studia, vzpurný Pepík však ze školy i z domova utekl. Rodiče se upnuli k dospívající dívce, za kterou se otáčeli nápadníci. Jedním z nich byl i starší vzdálený příbuzný, který byl u nich na bytě, matka mu však dala jasně najevo, že pro něj svou dceru nevychovala.

V továrnách začínaly mezi dělníky nepokoje, kvůli zlepšení pracovních podmínek vznikaly různé dělnické spolky a sdružení. V jednom z nich, v Besedě se Dolejšovi, kteří se několikrát kvůli živobytí stěhovali, seznámili s hlavními organizátory. Rázné Tereze, ale i Barunce se mladý Bernášek i jeho proslov líbily, on však musel kvůli pobuřování dělníků odejít do zahraničí, na jeho místo přišel mladý, intelektuálně založený krejčí Budečský. Získal si srdce Barunky i důvěru jejích rodičů a chystala se svatba.

Poznámka: Tento film je biografií babičky Antonína Zápotockého (1884-1957), který byl synem Ladislava Zápotockého (1852–1916), krejčího a známého českého socialistického novináře a funkcionáře a Barbory, rozené Dolejšové. Vyučil se kameníkem a pracoval mimo jiné i na dostavbě katedrály sv. Víta v Praze.

POZOR, SPOILER

Mladá a hezká Terezka žije jen s otcem, ten pracuje jako lesník. Dostane ale lepší nabídku, a to ze zámku, kde se prý bude mít Tereza jako princezna. Fakt je však takový, že je tam spíše jako děvče pro všechno. A podle toho se s ní také zachází. Ona také dostává nabídku - jet do Prahy jako služka. Ona tam jet chce, ale ve funkci služky ne.

Tou dobou pozná lajtnanta Egona, prince Fimberga. Ti dva si smluví rande v Klatovech. Také se zde setkají a milý Egon ji zatáhne do pajzlu, kde chodí i vyšší šarže. Právě s jednou z nich dojde ke konfliktu a souboji, ve kterém je Egon raněn. Terezka jej pak u něj ošetřuje a je z toho zamilovaná. Jenže milý Egonek má průšvih a žádá o přeložení. A je mu vyhověno. Tereza je z toho velmi špatná. Do toho musí zasáhnout její tetinka, u které bydlí. Ta se rozhodne ji provdat a nalíčí své sítě na chudáka staršího pána Dolejše.

Posunujeme se o několik let, a to již má Terezka dvě děti. Pepíka a Barunku. Zaměstnává u sebe doma několik žen k šití, a to celé dělá pro pana Dattelzweiga. Nerada, ale dělá. Má s ním však veliké neshody. Práce je to většinou pro armádu, a proto nejsou lidé rádi, když dragouni Klatovy opouštějí.

Táta Dolejš vypráví studentům, kteří u nich bydlí, o husitech a nadává na katolíky. Trest následuje. Studenti mají zákaz u nich bydlet. To už Terezu nakrkne tak, že si vymůže přestěhování do Prahy.

Pepík je již mladý muž a Barunka hezké děvče. Tereza se domnívá, že je rovna těm „lepším lidem“, ale brzy přijde o iluze. Totiž stane se tak na plese, kde jsou posláni pryč od stolu, který má zamluvený jiná, noblesnější, rodinka.

Dolejšovi navštíví schůzi, kterou vede doktor Chleborád. Ten je pro dělníky a zakládá tak zvaný Oul. Podílníkem se může stát každý.

Mladý Pepík utíká z domova. Důvodem je to, že matka se ve škole dozví o jeho „studiu“. Hodně ji sebere, že Pepíka vyhodili a že se o ní nebude říkat, že je matka pana doktora.

Na návštěvu přichází pan Mařáček, který je také pro dělnictvo, ale brojí proti Chleborádovi, protože tuší podvod. S ním je zde i pan Bernášek. Oba jsou z Besedy. Na návštěvě zde je uvidí i podnájemník, totiž Terezčin švagr. Ten začíná Barunce psát básně a pomlouvat Bernáška. Pro nesouhlas s vyhláškou pana továrníka je Bernášek vyhozen z práce. Je proto soudruhy poslán do Německa, ale ještě než odjede, zjistí si, zda bude Barunka čekat. To by se ovšem nesměl na scéně objevit nový muž, mladý socialista Budečský. Ten po zákazu slavnosti vede tutéž, ale jinde. A zde veřejně prohlásí, že by si Barunku chtěl vzít. Do toho se vrací Bernášek…

Barvotiskově melodramatická selanka z počátků organizovaného dělnického hnutí v Čechách. Pod literární předlohou je podepsán druhý dělnický prezident - děj je údajně inspirován osudy jeho babičky a matky.

Autor/Zdroj: Březina Václav/Lexikon českého filmu