Chyby

PROCESOR!
Troufám si tvrdit, že   vysoký hodnocení snímku   souvisí především s   atraktivním tématem, nikoli   s hereckými výkony. A tím   tématem je porno. Ano,   všichni se rádi podívají a   kdo říká, že ne, tak je   pokrytec. Divím se, že s   podobným tématem nepřišel   někdo dřív, je to poučné   zvlášť v dnešní době,   kdy mladí a neklidní mají   potřebu na sebe vyblít   každý prd. Všichni máme za   sebou nějakou minulost a to,   že jí chceme, nebo   přiznáme partnerovi abychom   měli čistý stůl se úplně   nemusí povést. Takže   minulost je stín, který je   za námi a my se ho   nezbavíme, ale proč na něj   ukazovat. Když chceme   plánovat budoucnost? Snímek   si určitě zaslouží   pozornost a mé poměrně   vysoké hodnocení s pornem   vůbec nesouvisí.

Pořád je zajímavé   sledovat, jak ten mužský a   ženský svět na sebe stále   naráží. Zde v nových   kulisách a současné   společenské situaci, tolik   odlišné třeba od doby   Lásek jedněch plavovlásek.

Dobrý den, slečno
Na začiatku pozerám, že čo   je to za stanicu, veď to   poznám, reku v tom pekle som   už párkrát bol, a jasné,   Žilina. Možno pred   dvadsiatimi rokmi by to bola   zaujímavá téma, dnes je   toho toľko, že to ani nikoho   neprekvapuje. Nechápem   troška to chovanie. On bol   vyložený buran, ale ona bola   v pohode, až na jednu vec.   Mala sa zobrať už po tej   facke a nikdy sa nevracať. K   nemu. Ide o to, že on je   neverný, siahne na ňu, furt   pije a je na nevydržanie. A   ona ostáva s ním. Mala mu   napľuť do tváre, že čo na   ňu čumel a ísť. A ten jeho   kamarát bol solídny chudák,   hlavne duchom. No bože, tak   natočila zopár „videjek,   aké tu ešte neboli“ ako by   povedala legenda slovenského   disentu. Možno mu to mohla   povedať skôr, ale to by mu   nemohla ukázať, že je   vlastne normálna a v pohode.   S predsudkami sa bojuje   ťažko od nepamäti. Inak   nechápem to odsudzovanie, mne   príde pornoherečka oveľa,   teda na míle viac   morálnejšia ako niektoré   kusy z nášho parlamentu.   Taký jeden proruský   neomarxista s tak   neuveriteľne odpornými   rečami, ktoré sú ďaleko za   hranou elementárnej morálky.   Či niektorí stredovekí   náboženskí fundamentalisti,   ktorí niečo iné hovoria a   iné robia a hlavne chcú   extrémistickými zákonmi,   ktoré siahajú na vaše   slobody a dokonca myšlienky,   jednoducho snažia sa vám   vnútiť, že oni presne   vedia, čo je pre vás dobre a   ako čo máte robiť, tak to   je to skutočné morálne dno   a nie nejaká baba, ktorá či   pre peniaze, či preto, že ju   to bavilo, natočila pár   sprostých videjek, kde bola   holá. No čo, bože. Tak   točila. Furt lepšie ako byť   pokrytec, ktorý hrá   svätého. Takých poznáme.

Chladné, nikoliv mrazivé.   Asi jediná má konkrétní   výtka k Chybám. Jinak jde o   zajímavý a autenticky   zpracovaný námět o tom, jak   společnost chyby neodpouští   a že úsloví "každý   by měl dostat druhou   šanci" je většinou jen   prázdná fráze.

Nevím, kdy jsem naposled   viděl z české tvorby něco   tak, syrového a vlastně   úplně realistického a v   takovémhle odvážnějším   provedení? Solidní film,   který mi občas přišel   jakoby stál na místě a byl   chvilkama né moc zajímavý.   Pochvala za herecké výkony a   také za to, že snímek   neměl někde 135 minut!

Teda po necelé půlhodině   jsme to vzdali... Nějak jsme   nenacházeli žádný hlubší   smysl... jen p**ání a   bezduché žvásty.
Pak mi to nedalo a po   týdnu jsem se rozhodla   vydržet až do konce. Sice se   vynořilo cosí víc než jen   ta bezduchost, ale i přesto   nechápu to všeobecné   nadšení. Opravdu nevidím   žádnou hloubku.
Pozor, teď spoileruju...   dva lidi se poznají a hned na   to vlítnou. Nic od toho   nečekají, ale pak si   řeknou, že to spolu zkusí.   Žádná počáteční   zamilovanost, nic... jen ten   sex. Pak si zvyknou a možná   se naučí mít se rádi. Pak   klasika. Ona to chce říct,   on to nechce slyšet. Když se   to pak dozví, nasere se,   ožere se, z trucu zahne a pak   jí ještě vrazí facku až   chytne druhou o pračku... no   to už je na mně moc.
Zbytek filmu mě fakt   nepřesvědčil, že se jedná   o hodnotné dílo... Sorry   jako...

Jo, tak to funguje v té   naší milé společnosti.   Pavla Gajdošíková podává   suverénní výkon. Nebýt   některých dramaturgických   kiksů, byl by to   nadstandartní zážitek.   Komorní a minimalistická   hudba je velmi dobře do   příběhu vsazena. Jan   Prušinovský se nebojí   točit jakýkoliv žánr   přímo ze života a to se mi   na něm moc líbí.