Císařovy nové šaty

POZOR, SPOILER

Malé děti na trhu ukradnou jakési známky, které musí mít lidé viditelně připnuty. Za ty se pochopitelně platí a penízky jdou císaři. On totiž musí mít každý týden nové šaty. I malý Tobiáš tyto známky krade. Jednou je však svědkem situace, že mladá dívka Marie peníze na známku nemá, ale má hladové dítě. Za to musí být zatčena a odvedena na šest měsíců na přeškolení. Když jí však chce jednu známku dát, je lapnut. Lorenzo, který je v zemi vrchní tvůrce módy, jej jen tak tak zachrání, avšak ty dvě jsou odvedeny.

Lorenzo zjistí, že jsou ty dvě umístěny v prádelně, kde jsou přeškolovány. A protože nemá žádný nápad na nové šaty, vyslechne Tobiáše, že císaři dají oděv, který bude vypadat jako hadry.

Tobiáš vnikne do tkalcovny, kde se dozví o špatném zdravotním stavu Marie, která dává svůj příděl svému dítěti. A ta zrovna, když jej honí tkalcovské stráže, odpadne.

Císaři jsou předváděny oděvy se samými záplatami, prostě hadry. Líbí se mu to.

Tobiáš byl povýšen na vrchní páže a za odměnu žádá více jídla pro tkalce. Lorenzo přitakává. Císaři ani vůbec nevadí, že pak přišel o rukáv, který mu tvůrce módy nechtěně utrhl. A také to tak musí všichni nosit. Když později upadnou ti dva v nelibost, rozhodnou se pro pomstu. Převléknou se za beduíny a dostanou se až k císaři. Zde mu nalžou, že umí ušít neviditelné šaty, ale neviditelné jen pro hlupáky a lidi bez rodokmene. A císař je chce.

Ti dva tedy jako šijí šaty a mezitím zásobují dcerku i s matkou dole v tkalcovně. Jenže čas se krátí, a i když kontrola proběhla zdárně, budou se muset šaty předvést. Ostatně, Mariino přeškolení skončilo a ona nyní uklízí. A Lorenzo ji chce odsud dostat. Šaty jsou předvedeny a schváleny. Jejich tvůrci jsou vyznamenáni.

Nu a pak přichází ten slavný den, kdy se císař v šatech ukáže lidu. Jenže ten ještě předtím odhalí podvod. Ale zachová se jako skutečný panovník...

Pohádka známého spisovatele Hanse Christiana Andersena vypráví o lidské zaslepenosti, kterou dokáže odhalit i malé dítě. Je o císaři, který si chtěl nechat ušít nové šaty, ale byl oklamán lichotkami, a tak nakonec vyšel mezi lid nahý.

Režisér Juraj Herz se po Přezůvkách štěstí (1986) opět inspiroval tajemným světem příběhů severského pohádkáře Hanse Christiana Andersena a natočil stejnojmenný film podle jeho pohádky Císařovy nové šaty. Vyprávění je však posunuto z roviny obecné morality na úroveň drobných, realisticky ztvárněných příběhů ze života lidí, žijících v podivném císařství. V něm vládne egocentrický panovník, jenž si komplex vůči zemřelému otci léčí tím, že klade důraz na módu – jedinou oblast, jíž jeho předchůdce nepřikládal velký význam. Ve skutečnosti ovšem zemi ovládá císařova chamtivá sestřenice, která ve funkci ministryně financí bezohledně vykořisťuje poddané. Systém daní v podobě denních a nočních známek, jež si obyvatelé císařství musí povinně kupovat, přivádí na scénu malé zloděje známek, k nimž patří i hlavní hrdina, malý Tobiáš. Stejně jako jiné osiřelé děti, i on z nutnosti narušuje vyděračský systém. Za trest musí do služby ke dvoru. Spolu s dvorním krejčím Lorenzem se rozhodne dokázat nesmyslnost císařovy záliby v módě přímo na vladaři samotném. Ten tváří tvář pokrytectví dvora a poddaných konečně pozná pravdu a zjedná spravedlivou nápravu... – Scenárista Berntd Fiedler přepsal jednoduchý základní příběh o lidské marnivosti a přetvářce do zdánlivě komplikovaného děje, jenž zdůrazňuje především propastné rozdíly mezi životem u dvora a živořením v podhradí. Kamera v rukou Rudolfa Blaháčka ztrácí fantaskní stylizaci dřívějších Herzových výrazně obrazově stylizovaných snímků, a soustřeďuje se především na nádheru zámeckých interiérů a na kostýmy (včetně těch „otrhaných“). S pompou pohádkových dekorací je však v rozporu civilnost příběhu; tento nesoulad nepřekonal ani citlivý výběr hereckých představitelů, ani výborné obsazení dětských rolí. V roli malé Jenny debutuje režisérova dcera Annelie Herzová. Pohádka vznikla v německo-české koprodukci a natáčela se na zámku Vranov nad Dyjí.

Autor/Zdroj: Filmový přehled / -rapl-