Daleko od hlučícího davu

Pro mne první seznámení se zfilmovaným   románem Far from the Madding Crowd. Knižní   předlohu tedy neznám, předchozí filmové verze   také ne. Líbilo se mi to. I když bych měla   určité výhrady vůči chování Bathsheby,   příběh je to zajímavý a zfilmováno to bylo   velmi poutavě.

Stejně jako Susanne Bier (a její akční seriál   s dr.Housem) tak i Thomas Vinterberg by měli   točit ty "své" filmy a nepouštět se   do experimentů. Bylo to koukatelný, ale zase nic   extra a nic na co jsme od této dvojice zvyklí.   Snad se oba polepší.

Kdybych neviděl v roce 1968 filmový přepis   románu Thomase Hardyho s herci Christie, Stampem,   Batesem a Finchem, ohodnotil bych film zřejmě o   jeden dva bodíky více. Ale film Johna   Schlesingera patří dodnes k mým   nejoblíbenějším, takže se opět neubráním   srovnání. Sentimentalita je záměrně   potlačena, což se mi líbí, stejně jako   záběry krajiny, film byl natáčet v reálném   prostředí farmy v hrabství Dorset.

Ach, tyhle feministky! Pro mě napříště   "Dál od hlučícího davu", dál od   milostných křečí, dál od dialogového   mlácení prázdné slámy a dál od toporných   hereckých výkonů. Konečně, dál od   romantických dramat by se měl držet i Thomas   Vinterberg a věnovat se tomu, co mu jde nejlépe   - rozboru dánských zvrhlíků.

Sebevědomá a nezávislá a pak podlehne kouzlu   červené uniformy! Naštěstí ten spolehlivý a   věrný vzadu nakonec ke svému štěstí dojde,   ale za cenu toho, že se další dostane do   vězení. Protože zbavit se manžela, který se   nehodlá utopit, je ve viktoriánské Anglii sakra   těžké.
V rámci daného žánru nadstandard,   Carey Mulligan usměvavá a hrozně hubená,   jejího manžela nechápu, ale éterická   blondýna Juno Temple evidentně zapůsobila víc,   nicméně inteligence moc nepobrala, když si   nedokáže zapamatovat kostel, kde má svatbu.   Matthias Schoenaerts (strašné příjmení)   mužný a spolehlivý, nakonec se dočkal, ale   Michael Sheen mu setsakra pomohl. Logika trochu   kulhala, hlavně třeba ve scéně, kdy se Gabriel   loučí s Bathshebou s tím, že ráno odjíždí   do Ameriky a přitom na začátku říká, že jde   na zkoušku sboru. Tak proč proboha zkouší,   když odjíždí. Nebo to v té viktoriánské   Anglii prostě mají jinak. Hezké kostýmy,   krajina, chudinky ovečky, humor v podstatě   žádný, ale ten konec je přesně ten, na který   u tohoto typu filmu dvě hodiny čekám.

Tohle je film o tom, co ženy   "doopravdy" chtějí a jak v tom mají   vždycky "jasno"...:-) Ale co už, byla   by to jinak nuda, ne?