Obsah filmu Děti na popravišti
Írán je jednou z mála zemí, kde je možné odsoudit k smrti děti mladší osmnácti let. V současné době tam čeká na vykonání rozsudku na sto dětí. Právník M. Mostafai odsouzené obhajuje, statečně se staví proti stávajícím zákonům a usiluje o jejich změnu.
Doktor Mohammad Mostafaei zastupuje v Íránu okolo 40 mladistvých, kteří byli v této zemi odsouzeni k trestu smrti. Írán je totiž v tuto chvíli už jediná země na světě, která oficiálně popravuje mladistvé – tzn. ty, kteří spáchali nějaký zločin, když jim bylo méně než 18 let. Podle neoficiálních údajů zde bylo od roku 1990 popraveno 80 až 100 mladistvých. V žádné jiné zemi nebylo popraveno...
Doktor Mohammad Mostafaei zastupuje v Íránu okolo 40 mladistvých, kteří byli v této zemi odsouzeni k trestu smrti. Írán je totiž v tuto chvíli už jediná země na světě, která oficiálně popravuje mladistvé – tzn. ty, kteří spáchali nějaký zločin, když jim bylo méně než 18 let. Podle neoficiálních údajů zde bylo od roku 1990 popraveno 80 až 100 mladistvých. V žádné jiné zemi nebylo popraveno více dětí. Mohammadu Mostafaeimu se už podařilo zachránit 14 jeho klientů, odsouzených k smrti oběšením. Čtyři mladí klienti byli popraveni a osm jich teď čeká na popravu. Mohammad Mostafaei je advokát, který zastupuje nejvíce dětí odsouzených k smrti v Íránu a tím pádem i na celém světě.
23. července 2010 byl na Mohammada Mostafaeiho v Íránu vydán zatykač. Byla zatčena jeho manželka, tchán i švagr. Ani v jednom případě íránské orgány nesdělily důvod. Doktor Mostafaei se kvůli obavám o svůj život rozhodl ze země uprchnout. 24. července ilegálně překročil íránsko-turecké hranice a požádal o azyl. V tuto chvíli žije v Norsku a dělá vše proto, aby za ním mohli vycestovat i jeho nejbližší. < Zobrazit méně
oficiální text distributora, zobrazit všechny obsahy (1)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Typ filmu: Krátký
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 27.11.2012
Zajímavá sonda do země se zcela odlišným právním systémem. Jde tu o samý smysl a podstatu práva a někdy neškodí podívat se očima "těch druhých", abychom si uvědomili, jak jsme na tom vlastně dobře. Příkoří a bolest mladistvých, čekajících na dovršení 18. roku ve vězení, aby mohli být popraveni (příp. jim mohli doslova podtrhnout židli pozůstalí zemřelého) vzbuzuje soucit. Hodně mě překvapilo, že takovýto dokument mohl být natočen. Možná i to způsobilo osobní strasti právníka, který se stavěl proti trestům smrti pro mladistvé a obhajoval je. Díky za tento dokument, je pro nás potřebný, aby nám otevřel oči pro utrpení druhých (na straně mladistvých delikventů i pozůstalých po obětech těchto činů). Hodně zvláštní (leč poměrně logická) je možnost prominutí trestu POUZE na základě odpuštění pozůstalých zemřelého. Ti tedy mají život viníka ve svých rukou. Spolu s otcem jedné z obětí vyznávám, že jinak než kvůli Bohu, kvůli Bohu, kvůli Bohu odpustit nelze a skláním se před jeho poznáním.
