Děti noci

Ofka (Martha Issová) propadla zvláštní letargii: zatímco většina jejích spolužáků ze střední školy pokračuje ve studiu, ona odmítá opustit šalebné pohodlí dětství, jež se však rychle začíná měnit v dusnou past. Prodává v nonstop obchůdku svého švagra Edy (David Novotný) a nechává kolem sebe poletovat střípky zmarněných osudů stálých i náhodných zákazníků i těch dávných kamarádů, kteří stejně jako ona skutečně žijí pouze v noci. Občas zaskočí za partičkou popíjející ve vltavském přístavu, potuluje se ulicemi s podivínským Ubrem (Jiří Mádl), který z popelnic fascinovaně loví odložené věci a beznadějně ji miluje, vyhýbá se Mírovi
(Jan Dolanský), jenž ji naopak milovat přestal. Je jí však pořád jasnější, že jednoho dne se musí rozloučit s dětstvím, překročit hranice rodné čtvrti a začít něco dělat se svým životem… Na Oscara nominovaná režisérka Michaela Pavlátová ve svém druhém celovečerním projektu – intimním příběhu dívky uvázlé mezi dětstvím a dospělostí – vsadila na autentičnost a na zajímavé prostředí pražského Karlína. Ve filmu dále hrají Kristýna Nováková, Lenka Termerová, Václav Helšus, Igor Chmela, Simona Babčáková.
DL

Režisérka Michaela Pavlátová má za sebou první dny natáčení filmu Děti noci, který vzniká podle stejnojmenného scénáře Ireny Hejdové. Scénář filmu, ve kterém ztvární hlavní roli Martha Issová, byl oceněn v rámci Českého lva 2005 Cenou SAZKY za nejlepší nerealizovaný scénář. V dalších rolích se objeví Jiří Mádl, Jan Dolanský, David Novotný, Kristýna Nováková, Jana Hubinská nebo Igor Chmela. Do role matky hlavní hrdinky Ofky obsadila režisérka Michaela Pavlátová herečku Lenku Termerovou - skutečnou matku Marthy Issové.

Režisérka Michaela Pavlátová a autorka scénáře Irena Hejdová spolu úzce a intenzivně spolupracovaly na posledních verzích scénáře ještě krátce před natáčením. Děj filmu se odehrává v samém centru současné Prahy, a to převážně v okolí Holešovic, Florence a Karlína, kde Ofka pracuje jako prodavačka v nonstopu. Ofka přežívá ve světě, který se jí zdá nevlídný a plný nenaplněných vztahů – sama ztratila kluka, kterého jí přebrala její nejlepší kamarádka. Žije tak ve zvláštním spiklenectví s lidmi, kteří jsou stejně jako ona vzhůru, když ostatní spí. Jediný, kdo na ni zbyl, je její věrný kamarád Ubr v podání Jiřího Mádla, který je do Ofky zamilovaný. Jen probuzení z letargie může pomoci hlavní hrdince vrátit odvahu vykročit konečně za svým snem.

Obsazení Marthy Issové do role Ofky bylo jasné hned od počátku. „Při práci na scénáři jsem ji už měla před očima, takže jsme několik posledních měsíců byly jakoby stále spolu," říká Michaela Pavlátová. „Některé Ofčiny pocity poznávám, ale nejsem to já. i když fyzicky jsme si trochu podobné. Věřím však, že se s ní diváci ztotožní, že jí budou držet palce," říká Martha Issová.

Producenti s režisérkou měli ovšem velký problém s obsazením vhodného představitele pro roli Ubra. Jiřího Mádla pozvali až na čtvrté kolo kamerových zkoušek. „A byl prostě nejlepší. Doufám, že tato role bude pro něj i pro diváky něčím trochu jiným, novým. Početné řady jeho fanoušků i odpůrců se jistě rozvlní a přeskupí," dodává Pavlátová. S tím souhlasí i Mádl: „Myslím, že je to určitě odlišná role. Byl to i můj záměr - vybrat si jinou roli, než jsem měl kdy předtím. Je to role outsidera, jehož hlavní motivací je neztratit jedinou osobu, kterou v životě má rád.“ Mádl se ve filmu navíc objeví, jak ho diváci dosud neviděli: „Taky jsem ocenil změnu vizáže, kterou jsme rozhodně nepodcenili. Tentokrát mám mastné vlasy, uhrovitou pleť a velmi neslušivé brýle,“ upřesňuje Mádl.

Martha Issová se zase těší, že si zahraje se svou matkou: „Hrály už jsme spolu ve filmu a v jedné pohádce. Obsadit mámu byl ale nápad paní režisérky,“ říká Issová, která věří, že jejich skutečný vztah bude pro film přínosem. „Doufám, že něco z našeho vztahu zafunguje i ve filmu,“ dodává.

Hlavní hrdinka Ofka je výtvarně nadaná, ale nevyužívá svých schopností. Ofčiny kresby vytváří pro film sama režisérka a výtvarnice Michaela Pavlátová. Inspirací se pro ni staly originální kresby scenáristky Ireny Hejdové, její záznamy z dospívání, výstřižky z časopisů nebo plachty na zeď s básničkami. „Dost dlouho mi trvalo, než jsem kápla na styl jejích kreseb, někdy je totiž těžké předstírat neumělost v kreslení, zpěvu nebo tanci, když to ve skutečnosti dobře znáte. Je to jako s dětskou kresbou, žádný dospělý ji nemůže napodobit," říká Pavlátová. Režisérka se s filmovou hrdinkou sžila natolik, že nechala svůj bývalý byt, v němž ještě donedávna žila, přestavět na byt Ofky. „Dost se těším na to, až vejdu do těch starých známých dveří, do bytu, který bude týž, ale jinak zařízen, kde teď bude bydlet někdo jiný - Ofka," líčí Pavlátová. Ke své hrdince ještě dodává: „Ofka bude divákům na počátku třeba protivná, bude se jim zdát nemožná, neschopná akce, ale dost možná jim to připomene něco, co sami znají.“

Poslední film Pavlátové, kterému říká celý štáb pracovně „Ofka“, točí na klasický filmový formát 35 mm kameraman Martin Štrba. Producenty filmu jsou Kateřina Černá a Petr Oukropec ze společnosti Negativ, koproducentem je Česká televize. Natáčení potrvá do poloviny prosince. Do českých kin uvede film Děti noci distribuční společnost Bontonfilm v září 2008.

Režisérka Michaela Pavlátová je známá především jako výtvarnice a animátorka. Její animované filmy získaly řadu prestižních cen - například Zlatého medvěda v kategorii krátkých filmů na Berlinale, za animovanou grotesku Řeči, řeči, řeči byla v roce 1993 dokonce nominována na Oscara. V hraném filmu Pavlátová debutovala v roce 2000 povídkou Absolutní láska ve snímku Praha Očima. Později natočila celovečerní film Nevěrné hry, který byl oceněn Zvláštní cenou poroty na Mezinárodním filmovém festivalu v San Sebastiánu. Její hudební animovaná erotická fantazie Karneval zvířat získala v minulém roce hlavní cenu Grand Prix na Mezinárodním festivalu animovaného filmu AniFest a Grand Prix ve španělském Espinhu.

POZOR SPOILER

Mladá Ofka chodí s Mírou. Zrovna jí sděluje, že musí za nějakým Robertem a nemůže se s Ofkou jít podívat na byt. Ta se nechá ostříhat a způsobí tím v rodině rozruch. Ofka prodává v malém obchůdku, který patří manželovi její sestry Lucie. Sem za ní občas přichází její kamarád Ubr. Jednoho večera Ofka načapá Míru s jinou dívkou. Takže má více času na Ubra. Jednoho večera, kdy je Ofka v krámě sama, dojde k loupeži. Maskovaný chlap jí vybere tržbu. Dojde i k drobnému poranění. Ubr za Ofkou chodí, ale ona nemá vztah stále ujasněn. Ofka pak vidí v tramvaji malého zloděje. Nepráskne ho a pak potká Ubra s jinou dívkou. Ten je pak napaden Mírou, jako odveta za jeho napadení. Ubr se domníval, že Míra byl onen lupič v obchůdku. Ofčin otec konečně navštíví s matkou taneční zábavu. Ubr je zde také s matkou a tak se s Ofkou potkají. Později jdou spolu také na zábavu, ale určenou těm mladším. Zde se snad jejich vztah konečně dočká něčeho, co bude mít pevné obrysy.

Ofka (25) pracuje jako noční prodavačka v nonstop otevřené prodejně. Nepřemýšlí o sobě a žije v póze, která má zakrýt její vnitřní nejistotu a zoufalství z nešťastných vztahů. Jako východisko jí zbyla jen letargie a zvláštní spiklenectví s lidmi, kteří stejně jako ona jsou vzhůru, když ostatní spí. Míra, jediný člověk, kterého opravdu milovala, začal chodit s její kamarádkou. Ofka je do něj stále zamilovaná, o to nemilosrdněji se chová ke starému kamarádovi Ubrovi, který je zase zamilovaný do ní. Od chvíle, kdy se Ofka stane obětí
podivného loupežného přepadení, se jí svět rozkládá před očima, je náhle plný zmatku a bolesti. Jen probuzení z letargie však pomůže Ofce poznat pravdu o sobě a vrátí jí odvahu vykročit konečně za svým snem.
Český film 2008

Komorní psychologické drama Děti noci je druhým celovečerním hraným filmem známé autorky animovaných snímků Michaely Pavlátové. Stejně jako její hraný debut Nevěrné hry (FP 6/2003) i tento titul, natočený podle oceněného diplomového scénáře Ireny Hejdové, zkoumá především ženské city. Hrdince Ofce je něco málo přes dvacet a víc než milostné vztahy „řeší“ sama sebe. – Vše se odehrává v pražském Karlíně, v chladu městské zimy bez sněhu a převážně v noci; právě dobře vykreslená atmosféra bezútěšnosti patří k důležitým prvkům intimního příběhu o holce, která se „zasekla“ v životě. – Ofka nešla na vysokou školu, i když má určitý výtvarný talent, přestala malovat, pracuje po nocích ve švagrově nonstop prodejně potravin a žije v jakési letargii, v níž bez zájmu sleduje marnost svého i cizích životů. Kluk, kterého měla ráda, ji zradil, s klukem, který ji miluje, se chce jenom kamarádit. - Děj se stejně jako Ofčina existence skládá jen z poměrně běžných situací, jež nespojuje žádný dramatický oblouk. Teprve na konci se hrdinka rozhodne konečně něco udělat, tedy změnit práci a začít zase kreslit, avšak ani to není přesvědčivé vítězství nad její letargií. – Sympaticky skromné dílo, opírající se o autentický, ač někdy nedotažený scénář, stojí kromě zmíněného popisu prostředí hlavně na psychologii postav v přesvědčivém podání Marthy Issové a Jiřího Mádla. Snímek byl uveden a oceněn v hlavní soutěži letošního karlovarského festivalu.
-ivp-, Filmový přehled 2008/10