Dobrman

Francouzský film je sondou do brutálního světa plného drog, jemuž vládnou ultra drsní muži obklopení dlouhonohými, zbraněmi posedlými kráskami s divokými účesy. Dobermann (Vincent Cassel) je vůdcem rozsáhlého zločineckého gangu; jeho milenkou je hluchoněmá cikánská dívka Nat la Gitane (Monica Belucci).

Příběh začíná krvavou bankovní loupeží, kterou Dobermann provede se svou bandou za bílého dne. Odvahu jim dodávají důmyslné léčky, které nastražili, aby odvedli pozornost policie. Bezprostředně po loupeži berou členové gangu nohy na ramena a ukryjí se ve svém doupěti, které se nachází na odlehlém smetišti. Zprávy o krutém činu se donesou k policejnímu inspektorovi Christinimu, jenž přísahá, že zloděje dostane za každou cenu. Dobermann by jen těžko hledal nemilosrdnějšího protivníka než je Christini, který je ztělesněním zla bez špetky svědomí a slušnosti. Když se Christini s Dobermannem konečně setkají, následuje děsivá a extrémně násilná konfrontace.

Zdroj: HBO Europe
Vysílání: dabing
Premiéra: 31.07.2015 CX

Gangster Yann, známý jako Dobrman, dostal svou první pistoli snad už když se narodil. Teď vede gang nebezpečných šílenců a překonává všechny rekordy ve zločinnosti. Po sérii krutých bankovních loupeží je ale začne pronásledovat pařížská policie vedená hyenou v policejní uniformě, Christinem, který má pouze jediný cíl: Dostat Dobrmana za každou cenu!

Gangster Yann, známý jako Dobrman, dostal svou první pistoli snad
už když se narodil. Teď vede gang nebezpečných šílenců a překonává včechny rekordy ve
zločinnosti. Strhující tempo a vynikající kamera!

Autor/Zdroj: /reklamní materiály videodistributora

Francouzský snímek Dobermann - válka gangů vznikl podle románů spisovatele Joëla Houssina z osmdesátých let. Autor ovšem napsal pro své postavy ze zločineckého gangu, vedeného neporazitelným lupičem a střelcem Dobermannem, scénář s novým příběhem. - Jde v jádru o jednoduchou honičku lupičů a policistů; nikoli o válku gangů, jak hlásá český distribuční název. Na pohledného a veskrze sympatického Dobermanna se zaměří extrémně brutální policejní inspektor Christini. Ten neváhá použít i nejdrastičtějších metod, pokud mu pomohou k dosažení cíle. Po Dobermannově dobře připravené a čistě provedené dvojité bankovní loupeži Christini vypátrá lupiče v nočním klubu,
kde mezi policisty a gangstery dojde ke krutému masakru. Konečné zúčtování je však záležitostí Dobermanna... - Debutující režisér Jan Kounen pojednal gangsterský příběh jako mimořádně expresivní, dynamickou podívanou, ovlivněnou částečně hongkongskou akční školou, částečně poetikou comicsu a videoher. Ve zběsilém tempu tvůrce střídá nájezdy kamery, strmé rakursy či rapidní změny stanoviště, v jednom případě (sekvence před přepadením první
banky) se odvážně a s úspěchem pouští i do několikanásobně děleného obrazu. Tím si zároveň udržuje odstup od zobrazovaného dění, což mu umožňuje dovádět tradiční motivy gangsterského žánru do absurdních poloh. V násilnických scénách Kounen kombinuje přímočarou brutalitu s orientální rafinovaností a nápaditostí: slabýrn rnístem hrdinů je ze všech orgánů nejvíce hlava, likvidovaná kromě klasické střelby několika šokujícími způsoby (odpálením granátu v přilbě motoristy, "strouháním" o asfalt z jedoucího auta, zvukem mohutných výkonných reproduktorů). Agresivnímu vizuálnimu rukopisu, podpořenému techno-hudbou skupiny Schyzomaniac, odpovídají také výrazně profilované charaktery postav, dotažené do jakýchsi manýristických karikatur
(sexbomba Nat, zacházející ve své vyzývavosti na hranici obscénnosti, nervní gangster Komár se svým okázalým žvýkáním, či brutální Christini, mluvící ve vypjatých chvílích anglicky). V totálně amorálním a surovém Kounenově filmovém světě se divácké sympatie přikloni k Dobermannovi už jen z toho důvodu, že gangsterský vůdce má nejblíž k normálnírnu člověku... - Na distribuční kopii je uveden pouze původní název Dobermann.

Autor/Zdroj: /Filmový přehled


Stará dobrá hra na lupiče a četníky má tentokrát pozměněná pravidla. Svině je sadistický policajt Christini, zatímco mladý gangster Dobermann je v podstatě sympatický štramák. K první bouchačce přišel už v kolíbce a i když na otevření bankovního vozu neváhá použít protitankovou střelu, nikdy nezabíjí nevinná rukojmí ani dostatečně úslužné bankovní úředníky. Jediný, kdo se musí Dobermanna a jeho bandy gangsterů bát, jsou policajti. Tu schytá příliš snaživý polda kulku mezi oči, tu mu Dobermannovi lidé strčí odjištěný granát do motocyklové helmy. Bum! Dobrý policajt je mrtvý policajt. Inspektor Christini je živý až moc - kolegové ho žertem častují přezdívkou gestapák. Nejprve byl z případu Dobermann odvolán, ale když rafinované léčka jeho slušnějších kolegů končí krvavým nezdarem, dostává se inspektor Christini znovu ke slovu. Tedy spíše k ráně. Vyloupená banka zeje prázdnotou, pár poldů leží v márnici a banda slaví úspěch společně s narozeninami jednoho svého člena. Dobermann netuší, že Christini zavětřil jeho stopu a svými neortodoxními metodami přinutil jednoho z gangsterů k přiznání - dnes večer bude Dobermann slavit v tom a tom nočním klubu. V Paříži se schyluje k rozhodující bitvě mezi zlými gangstery a stejně zlými policajty.

Dobermann - válka gangů je amorální film, což mu u jisté části obecenstva přidá na atraktivitě minimálně stejnou měrou jako agresivní vizuální styl režiséra Jana Kounena. Použití širokých objektivů, rafinované úhly pohledu, neobvyklé druhy záběrů a dynamicky sestříhané akční scény, vymykající se formou i obsahem (stejně jako celý film morálkou) evropskému i hollywoodskému standardu. Inspirace Hongkongem je zjevná a díky relativní neokoukanosti stylu Dobermann - válka gangů i přes velmi jednoduchý příběh nenudí. Narozdíl od asijských vzorů ovšem v téhle pohříchu drsné kriminálce chybí humor - tedy pokud vás nerozesměje výše zmíněná scéna s helmou a odjištěným granátem. Vedle agresivní vizuality je film postaven na výrazně charakterizovaných, jakoby nahrubo tesaných postavách (sadistický policajt, přitažlivý gangster, němá sexbomba, transvestita) a silných situacích, většinou psychicky nebo fyzicky velmi brutálních.

Dobermann - válka gangů je zajímavý film, který potěší především milovníky a znalce akčního žánru. Ve srovnání s Bessonovým opusy Brutální Nikita a Leon ovšem naprosto neobstojí. Je sice řemeslně a technicky dokonalý, ale v podstatě prázdný. Postavy neprocházejí žádným vývojem, není s kým se identifikovat (doufejme) a pohrávání si s relativitou dobra a zla může sice vést k povrchnímu zamyšlení, nikoliv však k divácké katarzi.

Troufám si tvrdit, že o něco podobného režisérovi Kounenovi možná ani nešlo. Vyhrál si, pobavil se a dokázal, že jeho režijní rukopis je vizuálně natolik výrazný, aby utáhl a zatraktivnil i velmi slabý příběh. Přesně takové filmaře v Hollywoodu potřebují a Kounen dostal díky Dobermannovi - válce gangů velmi zajímavou nabídku ...



Tomáš Hoffman

Autor/Zdroj: Hoffman Tomáš/Cinema