Dopisy z Iwo Jimy

Info o filmu: Od oscarového® režiséra Clinta Eastwooda přichází dosud nevyprávěný příběh japonských vojáků, kteří bránili svou zemi proti americké invazi na sklonku druhé světové války. Jejich jedinou ochranou byla čirá síla vůle a vulkanické kameny samotné Iwo Jimy. Generál Tadamichi Kuribayashi (Ken Watanabe, Poslední samuraj) a jeho muži změnili dosud nevídanou taktikou americký předpoklad bleskové porážky ve čtyřicet dní hrdinského a vynalézavého boje. Jejich obětavost, vytrvalost, odvaha a oddanost přetrvají v napínavém snímku, který časopis Rolling Stone nazval „ jedinečným a nezapomenutelným.“
Zajímavost: Z 22 tisíc japonských vojáků přežilo jen 1083, na americké straně položilo životy 6821 vojáků.

Před jedenašedesáti lety se na Iwo Jimě utkaly americká a japonská armáda. O několik desetiletí později bylo v lávové půdě ostrova objeveno několik stovek dopisů. Tyto dopisy pojednou dávají anonymním šikům bojujících vojáků tváře a hlasy. Japonští vojáci, kteří jsou odveleni na Iwo Jimu, si uvědomují, že pravděpodobnost návratu z bitevního pole je mizivá. Velitelem obrany je generál Tadamichi Kuribayashi, jehož cesty po Americe mu ukázaly nemilosrdnou tvář války, ale vedly jej i k pochopení toho, jak Američanům v Tichomoří zabránit v další expanzi. Díky Kuribayashiho nevídané taktice se boje, které si Američané představovali jako rychlou a krvavou porážku, protáhly na čtyřicet dní hrdinné a vynalézavé obrany. Podařilo se to i kvůli tomu, že Kuribayashiho bojovníci dokonale zvládli orientaci v prostoru vulkanického ostrova...

Volný druhý díl unikátního projektu Clinta Eastwooda Dopisy z Iwo Jimy přináší po snímku Vlajky našich otců (2006, FP 4/2007), popisujícím z amerického hlediska bitvu o Iwodžimu na jaře roku 1945, japonský pohled na tuto významnou událost z druhé světové války v Pacifiku. - Tvůrci se přitom inspirovali korespondencí tehdejšího velitele obrany ostrova, generála Tadamičiho Kuribajašiho (1891-1945). Konfrontují situaci před boji i v jejich průběhu z pozic tohoto hlavního velitele a prostého japonského vojáka, pekaře Saigóa. Ten je odhodlán přežít, a ačkoliv se to zdá v děsivé válečné vřavě nemožné, podaří se mu to. Tentokrát se děj soustřeďuje jen na obranu ostrova z připravených střeleckých stanovišť, z podzemních bunkrů či z jeskyň a z vybudovaných jeskynních chodeb. Pouze několikrát se prostřednictvím vzpomínek protagonistů přenáší vyprávění do nedávné "civilní" minulosti. Eastwood s kameramanem Tomem Sternem zvolili opět téměř monochromatický obraz, laděný podle černého písku iwodžimského pobřeží. Dodávají tak dramatickému příběhu předem ztraceného boje zvláštní atmosféru, v níž se mísí realistické líčení s určitou symbolikou. - Ve snímku se mluví japonsky a hrají v něm japonští herci v čele se známým Kenem Watanabem. Jen v drobných náznacích se tu ukazují souvislosti s děním ve Vlajkách našich otců (tam Američané např. slyší, jak se Japonci sami zabíjejí granáty, zde je to explicitně předvedeno). První film se točil hlavně na Islandu, tento na Iwodžimě a v jižní Kalifornii. - Na rozdíl od světa se u nás nejdříve uvádějí Dopisy z Iwo Jimy a až po nich Vlajky našich otců, v nichž jsou vysvětleny některé historické skutečnosti (fakta o bitvě přinášíme právě u nich).
Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2007/4