Důkaz

Dcera přijíždí pomáhat svému umírajícímu otci, skvělému profesoru matematiky, který ztrácí svůj kontakt s realitou. Scénář strhujícího dramatu napsal David Auburn podle své vlastní knihy, za kterou získal velké množství ocenění včetně Pulitzerovy ceny. Režie se ujal známý britský režisér John Madden (Zamilovaný Shakespeare, Mandolína kapitána Corelliho) a do hlavních rolí obsadil Anthonyho Hopkinse (Alexander, Lidská skvrna, Mlčení jehňátek), Gwyneth Paltrow (Svět zítřka, Talentovaný pan Ripley, Zamilovaný Shakespeare) a Jakea Gyllenhaala (Půlnoční míle, Den poté).

Zdroj: SPI International

Komorní psychologické drama Důkaz je adaptací úspěšné stejnojmenné hry Davida Auburna, vyznamenané Pulitzerovou cenou; její broadwayská inscenace získala i Ceny Tony za režii (Daniel Sullivan) a za ženský herecký výkon (Mary Louise Parkerová). (V ČR byla hra uvedena v pražském Divadle v Řeznické a Vanda Hybnerová dostala za roli Catherine Cenu Thálie.) Filmové režie se ujal John Madden, který hru režíroval v londýnském divadle Donmar Warehouse a který do hlavní role obsadil Gwyneth Paltrowovou, excelující již v jeho divadelním představení. – Osamělá sedmadvacetiletá Catherine prožívá obtížné období. Několik let se starala o svého otce, kdysi geniálního matematika, postiženého duševní chorobou. Otec však právě zemřel a ona se obává, zda se i u ní neprojevují příznaky jeho nemoci. Její pragmatická sestra Claire, přijíždějicí do Chicaga na pohřeb, ji v pochybnostech spíše utvrzuje. Svérázná Catherine se nesměle sbližuje s otcovým bývalým studentem Halem, který pátrá po tom, zda v některém z mnoha sešitů, jež starý profesor grafomansky zaplňoval, není záblesk vědeckého poznání. Díky Catherine mladík skutečně objeví sešit, v němž je převratný matematický důkaz. Dívka však tvrdí, že je to její práce. Dojde ke sporu a k vzájemnému odcizení. Cathy se posléze na poslední chvíli vymaní ze sestřina područí a vrátí se k Halovi, aby spolu pokračovali v práci… - John Madden se pokouší se scenáristy rozbít evidentní divadelnost předlohy změnami prostředí. Využívá několik klíčových retrospektiv i prologu, v němž Catherine hovoří s mrtvým otcem. Příběh ovšem zůstává povětšinou uzavřen do atmosféry otcova domu. Je palčivou výpovědí o křehké hranici mezi genialitou a šílenstvím, o obětování, o smutné lidské osamělosti a o obtížném hledání přátelství a lásky. Podle režiséra může být v matematice podán důkaz o pravdivosti určité hypotézy, jež je tak definitivně stvrzena. V životě však takové exaktní důkazy neexistují, proto v něm také nemůže existovat definitivní jistota, nýbrž jen její neustálé hledání. – Snímek je postaven na přesvědčivých výkonech čtyř protagonistů a motivem duševní choroby slavného vědce připomíná úspěšný titul Čistá duše (2001, FP 2/2002).
Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2006/2