Dva t. č. v zel. hl. dvě veselé nekuř. [TV hra]

Obyčejný dívčí příběh dvou kamarádek toho   času coby učnice na internátě o tom, jak si   přes inzerát našli chlapce a šli na první   schůzku. Nic víc, nic míň. Charaktery jak   dívek, tak i chlapců, kteří jsou zrovna na   vojenské základní službě, jsou podchyceny   zcela reálně. Nejdříve srandičky, pak   nesmělost, ostych a vzájemná trapnost. I to   téma rozhovorů, které chlapci vedli,   odpovídají realitě v rámci jejich věku.   Nakonec, každý z nás ví z tohoto věkového   období své, i když si to mnohý neumí   přiznat. Co se týče fantazie dívek, to vědí   nejlépe divačky, které byly na internátě   také. Krátká naprosto civilní televizní   povídka mající ve svém zárodku určité   kouzlo i dnes. Jen tak pro zajímavost, říká   se, že vznikla během natáčení seriálu   ´Třetí patro´ (1985). Pokud tomu tak bylo,   jako takový malý vedlejšák, proč ne.

Tak ta hudba u toho vlaku nemá chybu, pobavilo.   Ale pobavil celý snímeček. Připomněl krásné   mládí, a něco méně krásnou vojnu, a vůbec   svým pojetím přispěl k podvečerní pohodě.

Taková mini televizní komediální povídka.   Režisér Karel Smyczek toto dílo natočil ve   stejně době, jako seriál Třetí patro a   prakticky se stejným týmem. Měl jsem z tohoto   dílka pocit, že vzniklo z důvodu, že mu   (Smyczkovi) zbyl nějaký filmový materiál a   byla by škoda jej nevyužít.