Frankenstein

POZOR, SPOILER

Je pohřeb. Smuteční hosté odcházejí a hrobník zahazuje hrob. Ihned poté sem přijdou dva muži. Jeden z nich má hrb, je to evidentně sluha. Oba hrob vykopou a odnesou mrtvolu i s rakví. Cestou ještě sundají oběšence, ale ten má zlomený vaz a jeho mozek je tudíž nepoužitelný, jak říká jeden z mužů.

Na Goldsatově lékařské fakultě se o mozku vyučuje. Když je posluchárna prázdná, vnikne sem hrbáč a jeden z mozků odnáší. Jenže se lekne a nádobu s normálním mozkem rozbije, bere tedy ze stolu nádobu s abnormálním mozkem.

Victor Moris přichází za Elizabeth, která mu předčítá dopis od svého snoubence Henryho Frankensteina. Píše v něm o své práci. A ona chce vědět víc. Oba tedy jdou za Henryho profesorem Waldmanem. Ten jim poví o Henryho posedlosti stvořit život. Ta jej také donutila opustit univerzitu. Waldman se však dá přemluvit k návštěvě Henryho v jeho věži starého mlýna, kde nyní žije a pracuje i s hrbatým Fritzem. Málem nejsou vpuštěni dovnitř, ale díky Elizabeth se tam nakonec dostanou. A tak jim tedy Henry ukáže svůj pokus. Díky bleskům a jejich energii probudí k životu monstrum. Elizabeth navštíví Henryho otce a zrovna sem přichází i starosta, kterého moc zajímá, kdy bude svatba. To přiměje otce, aby za synem zašel. Ten má zrovna na návštěvě doktora Waldmana a tomu monstrum předvádí. Henry mu dal jméno Frankenstein. To dokonce poslouchá, ale vyleká jej Fritz s loučí. Monstrum musí být zklidněno, a to se děje hrbáčovým bičem. Když pak Henry s doktorem slyší křik, běží dolů. Monstrum je však dále nepustí, Fritze asi zabilo. I nyní zuří a tluče do dveří. Oba muži nachystají injekci a monstru je vbodnuta do těla. A to už sem přichází Henryho otec i s Elizabeth.

Protože Henry není zcela zdráv, přebírá péči o monstrum Waldman. Jenže je napaden a obluda mizí.
Konečně je svatební den Henryho a Elizabeth. Probíhá veselice a nikdo netuší, že monstrum narazí na malou holčičku jménem Maria. Tu pak hodí do vody, ovšem ne se zlým úmyslem. Samotného ho to vyděsí. Veselí je přerušeno zprávou o vraždě doktora Waldmana. Monstrum se dostává až k Elizabeth. A hned poté sem přináší otec utopenou Marii. Tvrdí, že to byla vražda.

Starosta vysílá tři skupiny lidí a nastává hon na monstrum. To je nakonec nalezeno samotným stvořitelem. Monstrum doktora unese do mlýna, ale Henry se zachrání. Mlýn je potom zdivočelým davem zapálen.

Nepřekonatelná adaptace hrůzostrašné gotické romance Mary Shelleyové o „vědci, který se rozhodl stvořit člověka dle obrazu svého a bez pomoci boží“, zpracovává jen část předlohy (vynechává arktický rámec, motiv netvorovy touhy po družce atd.). Snímek vznikl na motivy divadelní hry Peggy Weblingové a pozměňuje vyznění románu, v němž je původcem zla vědou posedlý, na Boha si zpupně hrající vědec, přičemž se jeho výtvor, homunkulus, stává pouze „zprostředkovatelem“ zla a hrůzy. Původní verze se po zkušebních projekcích dočkala řady zásahů a navíc k ní byl připsán varovný prolog pro diváky se slabšími nervy a přilepen nepatřičný happy end oslabující tragické vyústění. – Navzdory tomu natočil James Whale na svou dobu značně morbidní a „hříšný“ horor, zahrnující veškerá frankensteinovská poznávací znamení (opakující se ve všech pokračováních): jiskřící difuzory ve futuristické laboratoři, zvlčilý dav s pochodněmi a samozřejmě i hranatě zploštělou masku s elektrodami na netvorově krku. Masku homunkula každý den tři hodiny vytvářel Jack Pierce z bavlny a kolodia a Boris Karloff se v něm doslova protrpěl ke skvělému, procítěnému ztvárnění nejslavnějšího monstra všech dob. Film, inspirovaný německými předchůdci Kabinet doktora Caligariho (1919) a Golem (1920), dnes již svým důrazem na vertikálně rozvrženou scénu a na expresionistické stíny nikoho nešokuje, ale i po více než sedmdesáti letech stále fascinuje.
-tse-, Filmový přehled 2005/2