Hany [2k digital]

Příběhy hrdinů filmu se odehrávají během jednoho večera uvnitř a okolo literárního baru uprostřed velkoměsta. Děj sleduje jednotlivé postavy v dané chvíli a v tomto místě, zde se jejich osudy zamotávají, střetávají, proplétají. Každý z aktérů příběhu vstoupí do našeho příběhu z jiných příčin: jeden se chce jen pobavit, další hledá vztah, jiná je zmatená a její kamarádka opilá. Ta cosi pořád řeší, jemu je to jedno, ale zase chce tohle a tamta zase něco jiného… Mezi všemi se pohybuje skupina studentů v čele s hercem Jiřím (Jiří Kocman), který si přivydělává prodejem drog, a neúspěšným literátem Egonem (Michal Sieczkowski). Příběhy všech postav pak získávají na důležitosti s vypuknutím násilné pouliční vzpoury, která zboří všechny společenské konvence a najednou je vše povoleno. Svět, jeho hodnoty a smysl se převrátí na ruby. Teď se teprve ukáže, kdo je opravdu jaký člověk. Probudí se uprostřed davu šelmy nebo mrchožrouti? Nebo snad i nečekaní hrdinové? Pohádka se mění v horor i komedii.

zdroj: TZ CinemArt

BARLETTA a CinemArt si Vás dovolují pozvat na tiskovou projekci filmu HANY (ČR 2014) debutujícího scenáristy a režiséra Michala Samira a producenta Matěje Chlupáčka. Film od nejmladší filmařské generace drze, s nadhledem a cynickým humorem zobrazuje společnost, které čas protéká mezi prsty. I z tohoto důvodu se tvůrci rozhodli film odvyprávět v neobvyklé formě - v jednom kontinuálním záběru.

Jiří, živící se prodejem drog, slečna, jež se nedokáže rozejít s dlouholetým partnerem, protože je prostě hodnej, básník žijící ve své romantické iluzi, starostlivé matky a snaživí otcové. Jejich osudy se vzájemně proplétají, ale každý si přitom uchovává svůj vlastní svět, dokud jej nenaruší násilná pouliční vzpoura.

Tragikomický pohled na mezilidské vztahy HANY řeší i aktuální společenské otázky: motiv vzpoury, revolty a boření konvencí, tedy podstatná a přitom ojedinělá témata v nynější české kinematografii. V hlavních rolích se představí: Jiří Kocman, Hana Vagnerová, Ondřej Malý, Jitka Schneiderová a Michal Sieczkowski. V kinech od 8. května 2014.

Cinemart

Jiří, živící se prodejem drog, slečna, jež se nedokáže rozejít s dlouholetým partnerem, protože je prostě hodnej, básník žijící ve své romantické iluzi, starostlivé matky a snaživí otcové. Jejich osudy se vzájemně proplétají, ale každý si přitom uchovává svůj vlastní svět, dokud jej nenaruší násilná pouliční vzpoura. Hany drze, s nadhledem a cynickým humorem zobrazuje společnost, které čas protéká mezi prsty. I z tohoto důvodu se tvůrci rozhodli film odvyprávět v jednom kontinuálním záběru.

FFF 2014

Psychologický snímek s nádechem hořké komedie Hany natočil podle vlastního scénáře debutující Michal Samir (nar. 1985), který na námětu spolupracoval s producentem Matějem Chlupáčkem (nar. 1994), jenž debutoval jako osmnáctiletý samouk autorským filmem Bez doteku (2013). Podle obou tvůrců se jedná o generační výpověď o současných mladých lidech, tápajících v životě, v němž netrpí materiálním nedostatkem, ale v němž nenalézají a zjevně ani nechtějí nalézt nějaké hodnoty. Podle režiséra „jde o jednoduchý pohled na lidi, kteří by chtěli být komplikovaní, ale nejsou“. Inspirací se staly pouliční bouře, jež Samir zažil v Londýně. – Příběh, odehrávající se prakticky v rámci jednoty místa a času v průběhu jedné noci, si všímá několika hostů literárního baru. Dominantní postavou je sebevědomý a věčně šaškující mladík Jiří, který se živí jako dealer drog a který si podmaňuje všechny ve svém okolí. Seznámí se s náhodnou návštěvnicí baru Hanou, avšak nedokáže se s ní sblížit kvůli svému pozérství. Hana právě prožívá manželskou krizi, z níž začíná hledat východisko. Naprosto všední události a situace, zaplněné především nic neříkajícími dialogy všech zúčastněných se rázem změní, když se na ulici před barem střetne dav demonstrantů (protestujících z neznámých důvodů) s policisty. Také z hostů podniku vznikne dav, vedený Jiřím, který vykrade večerku a uspořádá agresivní mejdan v jednom bytě. Do děje okrajově vstupují i figury rodičovské generace, žijící obdobně prázdným životem jako jejich děti. – Mladí tvůrci se rozhodli pro velmi komplikovaný způsob realizace: chtěli zachytit téma prostřednictvím jediného záběru. Ve skutečnosti se natáčelo v průběhu tří nocí. Vznikly tak tři půlhodinové sekvence, spojené pak střihem. Samotnému natáčení ovšem předcházelo čtyřicet dnů tvrdých zkoušek v karlínské tělocvičně. Také realizace „na place“ kladla mimořádné nároky na všechny zúčastněné. Výsledkem je vizuálně působivý tvar s překvapivě dobrými hereckými výkony. Tvůrci však nedokázali překonat nástrahu zvoleného tématu: zachytit prázdnotu mladých tak, aby to nevyznělo prázdně… – Název Hany je odvozen nejen od dvou představitelek stejného jména (kromě vdané Hany se jedná o Jiřího kamarádku, svědomitou a starostlivou Hanku) a od známé písně Hany (zpívané Hanou Zagorovou), ale také podle pražského baru Hany Bany, kde se mělo původně natáčet, než se tvůrci z technických důvodů rozhodli pro realizaci v Plzni. – Snímek je věnován známé ruchařce Jitce Zvirocké.

Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2014