Hlad

Steve McQueen mě po   shlédnutí tohoto   naturalistického na nic si   nehrajícího filmu o   fanatismu a jeho potírání   opravdu začal zajímat jako   režisér v tom nejlepším   slova smyslu a nemá to nic   společného s tím, že je   jmenovcem výborného   slavného herce. Studené,   sedící strohost atmosféry,   hloubka pohledu a neotřele   udělané. V žádném   případě se nejedná film   pro zábavu, ale o   propracovaný vhled do   temných zákoutí lidské   duše, jemuž nechybí srdce   ani myšlenková bohatost a   skvělý scénář s   výbornými dialogy.

Představoval jsem si tento   snímek jako velice   realistické až   naturalistické a především   potemnělé dílo a ani v   jednom jsem nebyl zklamán.   Pravdou sice je, že střih   mohl být častější, ale   celkově byla ona zdlouhavost   některých scén spíš k   užitku. Tvůrci chtěli   předložit nejen syrovou a   nijak nezkrášlenou   atmosféru, ale také svým   způsobem monotónní   otupělost, jež by   kontrastovala s odhodláním a   silnou vůlí. A právě tohle   se povedlo. Jedná se o   další velice kvalitní   drama, které v hlavě se bude   probouzet znova a znova.

Je film od filmu dokonalejší!
Nemusí být všechny filmy   nutně pozitivní. Tohle je ta   pravda, která byla za   komunismu skryta, tohle je   jiná než americká věznice,   plná potetovaných boxerů a   dostatku kuřiva, jak ji   známe z kdejakého   životopisného filmu. U   Stevea si pomalu zvykám na   některé   "zbytečné",   morbidní až nechutné   scény, ale vzhledem k tomu,   že "Hunger" vidím   až po "Shame", kde   jsem polovinu filmu koukala na   pipísky a sexuální scény,   nemohly mne zde výkaly,   míchané se zvratky zarazit.   První půlhodina a dialog   kněze s Michaelem se táhly,   od počátku hladovky až po   konec však šlo o dokonalé   záběry a herecký výkon.   Naprosto jsem mu věřila, že   umírá, nejemotivnější na   tom byla k tomu souhra jeho   vychrtlého těla. Jestli   vznikne remake "The   Schindler's list", musí   v něm hrát Michael!

nuda, nuda a zase jenom samá   nuda kraluje filmu hlad.   zajímavý námět byl v   případě snímku hlad   trestuhodně promrhán   totální absencí rytmu,   dynamiky, dramatického   spádu, ale také minimen   střihu i hudby. režijní   záměr potichu se statickým   pozorování děje filmu hlad   spíše uškodil. jen díky   syrovosti navazující pocit   opravdovosti u brutálních   scén chování a jednání   dozorců s odsouzenými i s   hereckými výkony včetně   celkového poselství se dá   dílo hlad zařadit alespoň   do střední třídy dějin   světové kinematografie, kde   však pro všechny nepoužité   filmařské výrazové   prostředky zůstane v té   spodní podprůměrné   polovině.

Už jen to téma - političtí   vězni za dob Železné lady -   mě strašně nažhavilo.   Bohužel, mé očekávání   brzy vystřídalo hluboké   zklamání. Vizuál je   šíleně temný, tvůrci mu   nepřibarvili žádný   kontrast a to je škoda. I   herci mohli předvést víc.   Působí tu docela   prvoplánově. Vrcholnému   rozhovoru Fassbendera s   Cuninghamem dlouhá doba bez   střihu jen uškodila.

Steve McQueen vyvrací fámu,   že se forma nemůže obejít   bez obsahu a jestli míní v   tomto stylu pokračovat,   myslím, že nebudeme   kamarádi. Kdybych chtěla   shrnout dojmy z filmu do   jednoho slova, bude jím   otupělost, která mi ani na   chvíli nedovolila nahlédnout   do problematiky, jež snad   chtěl snímek zpřístupnit   neteroristicky zaměřeným   masám, a i kdybych měla o   britsko-irské vztahy zájem,   jakože nemám, pustím si pro   osvěžení "Ve jménu   otce". Ve světle těchto   faktů mně pochopitelně byl   výkon i úbytek svalové   hmoty Michaela Fassbendera   naprosto lhostejný. Jo, a ty   dvě hvězdy jsou pro mě, za   statečnost a vytrvalost.