Hledání Vivian Maier [2k digital]

Vzrušující cesta za odhalením identity svérázné tajemné chůvy, které jen pro sebe do šuplíku nafotila přes 100 000 fotografií. Po jejich objevení teprve před pár lety způsobilo dílo ve světě fotografie doslova zemětřesení a Vivian Maier se posmrtně stala jednou z nejuznávanějších osobností fotografie 20. století. Příběh záhadné ženy nás zavádí do ulic New Yorku a Chicaga, kde Vivian Maier od roku 1950 až do své smrti v roce 2009 nafotila více než 100 000 dechberoucích fotografií. Žádnou z nich ale nikomu neukázala. Snímky byly objeveny shodou náhod až poté, co strávily několik desetiletí v zaprášených krabicích. Díky umělecké hodnotě nečekaně objeveného díla začala být Vivian Maier brzy považována za jednu z nejvýraznějších osobností fotografie 20. století. Přesnost, se kterou zachycovala spontaneitu pouličních výjevů, ji vynesla srovnání s Henri Cartier-Bressonem a dalšími. Její samotářský život ale zůstal obestřen tajemstvím. Kdo byla tato svérázná chůva? Proč před ostatními tajila svou největší vášeň? Mozaika jejího fascinujícího života se postupně skládá z dříve nepublikovaných fotografií, filmů a rozhovorů s desítkami lidí, kteří si mysleli, že ji dobře znali.
Kino Aero

Vzrušující cesta za odhalením identity svérázné tajemné chůvy, které jen pro sebe do šuplíku nafotila přes 100 000 fotografií. Po jejich objevení, několik desítek let po její smrti, způsobilo dílo ve světě fotografie doslova zemětřesení a Vivian Maier se posmrtně stala jednou z nejuznávanějších osobností fotografie 20. století.

zdroj: Aerofilms

Genezi dokumentu Hledání Vivian Maier vysvětluje v komentáři jeho spoluautor John Maloof. Při aukci v roce 2007 vydražil krabici negativů, když sháněl dobové fotografie pro publikaci o chicagské čtvrti Portage Park. Zjistil, že objevil neznámou a talentovanou fotografku jménem Vivian Maierová a začal se o ni zajímat. Po dvou letech jej na stopu přivedl její nekrolog v novinách. Postupně shromáždil kompletní roztodivnou pozůstalost (kromě negativů žena uchovávala v krabicích, jež zcela zaplňovaly její skromné příbytky, doklady z běžného života, hromady novin a titěrné předměty). Ukázalo se, že Vivian Maierová (1926-2009) byla přímo posedlá fotografováním. Pořídila přes sto tisíc snímků v ulicích New Yorku a Chicaga, momentek a autoportrétů, natáčela amatérské filmové záznamy a nahrávala na audiopásky osobité ankety. Svou vášeň tajila, negativy nevyvolávala, pouze je ukládala. – Maloof přemluvil dokumentaristu a produkčního Charlie Siskela, aby se podílel na vzniku snímku o osudu záhadné ženy. Postupně vypátrali kolem stovky osob, pro něž nebo s nimiž Vivian pracovala jako chůva či pečovatelka, nebo se s ní nějakým způsobem setkali. Z výpovědí vyplynulo, že ji vlastně dobře neznali. Osamělá podivínská žena byla sice oblíbená, ale s výhradami. Pocházela z rozpadlé rodiny s kořeny ve Francii, nikdy se nevdala a neměla děti a žila v podnájmech. Původně pracovala v šicí dílně, ale aby mohla být „venku“, stala se chůvou a fotila hlavně na procházkách s dětmi. Podnikla ovšem také osmiměsíční cestu kolem světa. – Maloof během několikaletého třídění pozůstalosti dal zpracovat negativy i filmy a o kvalitě snímků, jež jsou díky obsahu i formě cenným svědectvím všedního městského života především 50. a 60. let 20. století, diskutoval s odborníky. Vivian byla outsider, měla proto oko pro lidi na okraji společnosti a slabost pro děti. Používala zrcadlovku Rolleiflex, většinou zavěšenou na krku, čímž je dán zvláštní úhel záběru. – John Maloof jako správce díla (pod hlavičkou Maloof Collection) organizuje po celém světě výstavy a fotografie se postupně začleňují do různých sbírek. Napsal i monografii Vivian Maier: Pouliční fotografka. Díky němu se neznámá žena stala respektovanou umělkyní, považovanou za jednu z nejvýraznějších osobností fotografie 20. století. – Tématem objevování neznámého umělce připomíná film nedávno uvedený hudební dokument Pátrání po Sugar Manovi (2012, Searching for Sugar Man; r. Malik Bendjelloul).
-kk-, Filmový přehled 2014