Hrabě Monte Christo

Umím ocenit kvalitu v závislosti na době   vzniku, ale za sebe se musím přiznat, že   dávám přednost pozdějším zpracováním   tohoto slavného románu se kterým mimochodem   Alexandre Dumas mladší nemá naprosto nic   společného (to je jen malé upozornění pro   pisatele předcházejícího komentáře). Bez   ohledu na své preference však musím uznat, že   tohle je povedená a výrazně nadstandardní   filmová podívaná.

První zvuková filmová adaptace jednoho z   dalších slavných románů Alexandra Dumase   mladšího, který není třeba představovat, s   anglickým hercem Robertem Donatem, pro něhož to   zůstává jediný hollywoodský film v jeho   herecké kariéře. Tvůrci sice příběh trochu   ozvláštnili, ale komerčnímu úspěchu to   nezabránilo. Právě naopak, takže se producenti   později rozhodli natočit ještě volnější   pokračování pod názvem "Syn Monte   Christa" (1940) a "Návrat Monte   Christa" (1946), v nichž se Robert Donat   bohužel už neobjevil. Příběh filmového   převyprávění románu je zpočátku působivý   svou poutavou atmosférou a místy i temnější.   Děj se dobře rozvíjí, ale je možná až   příliš zbytečně zdlouhavý, neboť   závěrečná sekvence pomsty je již zrychlená,   což při stopáži necelých dvou hodin působí   poněkud zvláštně. Přestože se jedná o   starou školu třicet let staré filmařiny,   stejně jako u jiných kostýmních filmů se zde   nešetřilo a je to vidět na každé scéně.   Dokonce i bouře na moři na samém začátku je   dechberoucí. U nás je nejznámější televizní   verze z roku 1975 s Richardem Chamberlainem, a to   jen proto, že byla ve své době tak často   reprízována. V rámci filmové klasiky by vůbec   nebylo na škodu, kdyby se tento mnohem starší   film představil i českým divákům, i když je   fakt, že by to ocenili jen opravdoví filmoví   fanoušci.