Hudba srdcí

Tento film vznikl v době zvýšeného zájmu o soukromí a o životní osudy vynikajících zjevů ze světa uměleckého, kulturního a politického. V době obliby monografických románů v literatuře přišlo naší domácí filmové produkci právě vhod s nově scénovaným Kujalovým románem "Hudba srdcí".

Tím spíše, když se tento "koncertní film" stává zároveň pietní oslavou význačného českého hudebního pedagoga Otakara Ševčíka, který právě počátkem roku 1934 zemřel. Film měl být oslavou jeho požehnané práce, která obětavě vychovala nejednoho umělce světového jména.

Obsahově čerpá film z pohnutého životního románu slavné Ševčíkovy žačky Milady Bendlové, mladého malíře Karla Strady a světového tenoristy Štěpána Urbance, rodem Slováka. Pásmo citových krizí, bolestí a zklamání v osobním životě střídá se zde s obrazy uměleckých zápasů a vítězství, až posléze vyústí v harmonický akord dvou sobě oddaných srdcí. Představitelka hlavní role, virtuózka na housle Bedřiška Seidlová, zaujme v dobré souhře svých partnerů jmenovitě sugestivním hudebním výkonem. Karel Jičínský podával charakteristiku starého houslaře v úloze Stradova otce. Štefa Hoza upoutal diváky přirozeností a lahodně znějící slovenštinou. nesporným kladem tohoto filmu je hudební doprovod kompletního orchestru České filharmonie, zvukově dobře zachycený.

Originální scenérie Ševčíkova působiště Písku s dobově rekonstruovanými detaily, byly výstižným rámcem k čerstvé vzpomínce na mistra Ševčíka kterého s životní přesvědčivostí zahrál Jaroslav Průcha. Celkem bylo patrné, že se v "Hudbě srdcí" nepracovalo tak překotně jako na dosavadních českých filmech. I hudební úroveň tohoto našeho filmu je vyšší, než u mnohého "dovozového" filmu podobného druhu.

Nadaná houslistka Milada Bendlová končí studia na konzervatoři a díky finanční podpoře houslařského mistra Strady může pokračovat ve studiu u profesora Ševčíka v Písku. Stradův syn Karel Miladu miluje a odloučení ho trápí. Profesor Ševčík je Miladiným uměním nadšen. Na jeho doporučení ji přijme impresário Benoni, který pořádá světové turné. Milada vystupuje se slavným tenoristou Štěpánem Urbancem. Oba mají obrovský úspěch. Pěvec je obletován ženami, chce však získat Miladino srdce. Vezme ji proto do svého rodiště ve Vysokých Tatrách. Benoni z reklamních důvodů veřejně oznámí jejich zasnoubení. Oba umělci jsou tím zaskočeni, Urbanec je navíc pronásledován žárlivou milenkou Věrou Madenovou. Žárlí i Karel, ale nakonec se s Miladou usmíří a na důkaz lásky přijde na její koncert. Nečekaně se tam však objeví i Věra a uprostřed představení Miladu postřelí. Milada je raněna pouze lehce. Karel ji ošetřuje a Urbanec zatím koncert dokončí. Ale mistr Strada se bohužel Karlova usmíření s Miladou nedožil.
Ve filmu uvidíme i scény z mezinárodní houslové školy Otakara Ševčíka v Písku, kde tento film měl i světovou premiéru 20. 9. 1934. NFA archivuje také německy namluvenou kopii o délce 2317, 5 metrů.