Ikarie XB 1

POZOR SPOILER

Michal prchá před svými myšlenkami i sám před sebou. Nevěří v existenci Země.

Jsme v kosmickém korábu směřujícím k Alfě Centauri. Je zde čtyřicet lidí. Každý si dělá, co chce, každý řeší své problémy. Dokonce se zde tancuje, když se rozezní poplach. Objevilo se těleso sedmého řádu. Je to mimozemské těleso, vzhledově vypadající jako disk. Je rozhodnuto vyslat k němu dva členy posádky. Jsou to Petr Kubeš a Edwin Herold. Ti na disku přistanou a vlezou dovnitř. Zde zjistí, že je to pozemské plavidlo z konce dvacátého století. Kubeš má potíže s nohou a navíc zde objeví atomové zbraně. Bohužel dochází k explozi a oba astronauté přijdou o život.

Po delší době jde Svenson s Michalem ven z lodi dohlédnout na usazení lodního motoru. Nebylo by to nic zvláštního, kdyby s nimi do Ikarie nevstoupilo smrtelné zlo. Na třetí palubě zůstává ležet Michal. Počítač jej hlásí jako mrtvého člověka. Michal tvrdí, že jen usnul. Pak z ničeho nic omdlí další astronaut. Ale nejsou to mdloby, nýbrž spánek. A když astronauti objeví temnou hvězdu, je jasno. Způsobuje to ona. Uspí všechny na šedesát hodin. Pak se všichni proberou. Ale po dvaceti pěti hodinách. Proč? Jedna z teorií je silové pole, druhá, že si organismus zvykl, ale žádná není potvrzena. Vliv záření má však další fázi. Tu zažijí jen ti dva, co byli venku. Jeden astronaut má vředy a druhý, Michal, začne jančit. Dokonce vypne roboty, čímž ohrozí všechny a všechno. Zásah je nutný - a zdaří se. Ikarie zachytává zvláštní signály z bílé planety.

Dobrodružná cesta vesmírem v jednom z nejslavnějších českých sci-fi filmů. Na jeho počátku se chodbou kosmické lodi potácí pološílený muž s popálenou tváří. Na obrazovce ho sleduje velitel Abajev a jeho myslí probíhají vzpomínky. V retrospektivě můžete sledovat start kosmické lodi Ikarie XB 1, která se v červnu 2163 vydala se čtyřicetičlennou posádkou do vesmíru, k planetám Alfa Centauri. Čtyři měsíce, během nichž loď urazila polovinu vzdálenosti, proběhly v klidu. Navazovala se přátelství, vznikaly lásky, řešily se běžné pracovní úkoly a mladá astronautka Štefa čeká dítě. Časem se však začala projevovat únava a omrzelost, vznikaly spory a hádky. Oslava 110. narozenin nejstaršího člena posádky Anthonyho Hopkinse byla přerušena poplachem - v dráze Ikarie se objevila cizí kosmická loď. Při jejím průzkumu se ukázalo, že jde o vrak pozemské válečné lodi a nakonec došlo nešťastnou náhodou k výbuchu atomových střel, který oba průzkumníky připravil o život. Během další cesty provedou astronauti Svenson a Michal důležitou opravu na povrchu lodi. Krátce nato se u posádky začne projevovat zvláštní únava a ospalost vyvolaná zářením Temné hvězdy, způsobující útlum biochemických pochodů v živých organismech. To mohlo znamenat zkázu celé výpravy, a proto Abajev odeslal dosavadní výsledky výzkumů pomocnou raketou k Zemi. Přestože měla působnost Tmavé hvězdy trvat šedesát hodin, už po pětadvaceti se posádka probudila, protože mezi Ikarií a Temnou hvězdou se objevilo záhadné ochranné silové pole. Odkud, nikdo nevěděl. U Michala a Svensona se však projevily následky ozáření z opravy na povrchu a zatímco lékař zachraňoval Svensona, Michal se v záchvatu šílenství zabarikádoval na jedné z palub. Tady končí Abajevovy vzpomínky. Po dramatickém pronásledování se MacDonaldovi podaří Michala odzbrojit a vědci mezitím zjistí, že silové pole bylo vyvoláno vysílačem z jedné planety Alfa Centauri. V okamžiku, kdy se Štefě narodí dítě, objeví se na obrazovkách Ikarie fantastické město mimozemšťanů...

Film s pracovními názvy Stříbrná kometa a Za dvě stě let koncem června vznikl v roce 1963 a patří mezi nejznámější česká sci-fi díla. Už v době svého vzniku se setkával s příznivými ohlasy kritiků, kteří upozorňovali především na první polovinu, kde nad dramatickým příběhem a technikou budoucnosti převládá popis všedních dní mnohačlenné posádky. Někteří, obzvláště polští recenzenti, zdůrazňovali jeho inspiraci Lemovou knihou K mrakům Magellanovým, ta je však, zvláště v druhé půli, velmi sporná. Za komunistů byl film citován, pouze když se mělo poukázat na fakt, že tu byly všechny celosvětové problémy vyřešeny komunismem. Přestože některé technické postupy a nápady byly později okopírovány a v monstróznější podobě rozvinuty i západními kinematografiemi, je Ikarie připomínána především pro způsob zachycující lidi budoucnosti. Snahu filmařů vyjádřil režisér filmu Jindřich Polák V mnoha utopistických filmech jsou lidé budoucnosti líčeni jako šedivé, nudné figury, bez jakýchkoliv znaků dnešního člověka. My tak k jejich kresbě nepřistupujeme. Lidé budou nadále bojovat o přízeň žen, o uznání, o štěstí, i když samozřejmě v jiné rovině. V hlavních rolích se představí největší hvězdy českého filmu: Zdeněk Štěpánek jako kapitán Vladimír Abajev, Dana Medřická coby Nina Kirová, František Smolík jako Anthony Hopkins, Miroslav Macháček jako Marcel Bernard, Radovan Lukavský jako MacDonald, Otto Lackovič jako Michal, Marcela Martínková jako Štefa a další. Bez zajímavosti není skutečnost, že nákladné dekorace byly využity také v souběžně natáčeném dětském filmu Klaun Ferdinand a raketa, kde si titulní roli zahrál Jiří Vršťala, herec, který v Ikarii ztělesnil postavu Erika Svensona. O čestném postavení filmu v historii české sci-fi svědčí i skutečnost, že byl podle něj v roce 1990 nazván český měsíčník pro sci-fi - Ikarie.

Je 2. polovina 22. století a kosmická loď Ikarie XB 1 putuje k planetám Alfy Centauri za průzkumem mimozemských forem života. Její posádka, složená z vědeckých kapacit různých oborů, je daleko od sluneční soustavy vystavena neznámým, nepředstavitelným hrozbám. Ale veze si s sebou i řadu svých všedních lidských starostí a radostí. Kališovy černobílé obrazy v širokoúhlém formátu, Liškova novátorská elektronická hudba a přesvědčivé kulisy i kostýmy vytvářejí stylisticky vytříbený fikční svět daleké budoucnosti. Civilní výkony české herecké elity mu pak dodávají nečekanou přirozenost a psychologický rozměr. Autoři se při psaní scénáře volně inspirovali románem Stanisława Lema K mrakům Magellanovým, ubránili se však jeho ideologickým a politickým stereotypům. Snímek se po více než půlstoletí od svého uvedení do kin dočkal digitálně restaurované podoby. V té byl letos jako historicky první zástupce české kinematografie uveden v rámci Cannes Classics.

Tereza Frodlová
MFF Karlovy Vary 2016

Národní filmový archiv vrátil v červnu roku 2016 v obnovené premiéře do kin legendární českou sci–fi Ikarie XB 1 z roku 1963. Příběh podle námětu a scénáře Pavla Juráčka a režiséra Jindřicha Poláka se odehrává ve XXII. století, kdy čtyřicetičlenná posádka složená z různých národů (velitelem je samozřejmě sovětský občan) vyrazí ve vesmírné lodi Ikarie XB 1 ke hvězdě Alfa Centauri. Lidé doufají, že na některé z planet této hvězdy, ležící nejblíže Galaxii a podobající se Slunci, naleznou život. Během dlouhé cesty se musí posádka vypořádat nejen s „ponorkovou“ nemocí, ale i se smrtelným nebezpečím, jež přináší nalezená opuštěná raketa z XX. století s atomovými zbraněmi nebo záření Tmavé hvězdy. Přesto se Ikarie XB 1 stane první lodí, která naváže kontakt s mimozemskou civilizací... – Snímek (natočený celý v ateliéru) byl ve své době výjimečný nejen v československé, ale i v mezinárodní produkci a zaujme kvalitními trikovými efekty, výpravou i kostýmy. Jako průkopnické dílo v kontextu světové kinematografie ovlivnilo další tvůrce, např. Ridleyho Scotta, Stanleyho Kubricka, Andreje Tarkovského nebo George Lucase. Ve Spojených státech byl film distribuován pod názvem Voyage to the End of the Universe s anglickým dabingem a s mírně pozměněným koncem (před zraky posádky se na obrazovce objeví New York a Socha svobody). Nejen herci z nejstarší generace Zdeněk Štěpánek a František Smolík zde vytvořili atypické role své filmové kariéry. Ve stejných dekoracích natočil režisér Polák dětský film Klaun Ferdinand a raketa (1962). – Titul byl roku 2016 digitalizován z originálního negativu a negativu zvuku a restaurován v budapešťské laboratoři Magyar Filmlabor za finanční podpory z Islandu, Lichtenštejnska a Norska, Ministerstva kultury ČR a za partnerství Norské národní knihovny a sdružení CESNET. Nová verze snímku byla představena 15. května 2016 v sekci Cannes Classics na MFF v Cannes. –jl–

Jindřich Polák si do své filmografie připsal v roce 1963 i sci-fi Ikarie XB 1, která svým tématem představuje v rámci domácí kinematografie unikát. Jako předloha snímku, na jehož scénáři se podílel Pavel Juráček, posloužil román Stanisława Lema K mrakům Magellanovým. Příběh s humanistickým podtextem je situovaný do roku 2163, kdy se titulní kosmický koráb s mezinárodní posádkou vydává hledat život na planety v soustavě Alfa Centauri… Snímek získal ocenění na MFF vědecko-fantastických filmů v Terstu a byl prodán do řady zemí včetně USA. Tam ho společnost American International Pictures přetvořila v americké „béčko“ pod názvem Voyage to the End of the Universe, s anglickým dabingem a „poangličtěnými“ jmény herců a členů štábu v úvodních titulcích. Film byl současně přestříhán (vypadla ideologizovaná sekvence setkání s vrakem kosmické lodi z éry kapitalismu a přibylo nové finále). -ap-

Zdroj: NFA

V roce 2163 je konečně lidská společnost natolik vyspělá, že dokáže raketovou techniku využít pro detailně naplánovaný let k planetě Alfa Centauri. Promyšlený let naruší setkání s raketou z 20. Století na jejíž palubě jsou jak atomové zbraně tak nakažlivé nemoci.

Autor/Zdroj: /Václav Březina: Lexikon českého filmu


Český pokus o sci-fi, zasazené do 22. století, kdy již vládl věčný mír, vypráví o vesmírné výpravě, která se na pouti narazí na vrak kosmické rakety z 20. století, na jejíž palubě se nacházejí jaderné zbraně i neznámé choroboplodné zárodky. Dnes již poněkud naivní a proklamativní.

Autor/Zdroj: /Letní filmová škola