JFK

Newyorský státní zástupce Jim Garrison od počátku nevěří oficiální verzi o atentátu na prezidenta Kennedyho potvrzené zprávou Warrenovy komise, která vraždu označila za akt jedince. Podle jeho přesvědčení byl Lee Harvey Oswald pouze nastrčenou figurkou a atentát byl dílem spiknutí pravicových kruhů. Garrison s týmem spolupracovníků zkoumá všechny dostupné obrazové záznamy dallaského atentátu, jež potvrzují teorii o více střelcích. Další svědectví ho přivádějí na stopu skupinky pravicových kubánských emigrantů, ale nitky možného spiknutí vedou ještě dál k vysokým představitelům CIA a vojensko-průmyslového komplexu, kteří se obávali, že prezident Kennedy se po svém znovuzvolení odhodlá stáhnout americká vojska z Vietnamu. Řada výpovědí tuto teorii podporuje, ale nikdo nechce svědčit před soudem. Otřesen dalšími atentáty na Martina Luthera Kinga a Roberta Kennedyho, se Garrison rozhodne obžalovat uhlazeného kubánského obchodníka Claye Shawa z přípravy spiknutí proti prezidentovi USA. Tento zatím jediný soudní proces v souvislosti s atentátem na Kennedyho má negativní ohlas ve sdělovacích prostředcích a Shaw je nakonec pro nedostatek důkazů osvobozen. Otazníky kolem atentátu, který možná změnil moderní světové dějiny, stále zůstávají ...

"Doufám, že lidé uvidí tento film a udělají si vlastní názor. Předkládáme JFK jako alternativní mýt k mýtu Warrenovy komise. Je to pro lidi příležitost pohlédnout na historii z jiného úhlu než doposud. Doufám, že si lidé uvědomí, jak se dělá politika a jak padají hlavy králů. A doufám, že je film podnítí k vlastní politické aktivitě, že se budou snažit vytvořit lepší budoucnost, napravit minulost. To jsou má nejvřelejší přání."

OLIVER STONE, režisér JFK

Autor/Zdroj: /reklamní materiály distributora

Ačkoliv tříhodinový snímek Olivera Stonea JFK má v názvu iniciály třicátého šestého presidenta Spojených států Johna Fitzgeralda Kennedyho a ačkoliv pojednává o atentátu na něj, hlavní postavou politického thrilleru je neworleánský okresní prokurátor Jim Garrison. Ten se - jako jeden z mnohých - pokusil objasnit okolnosti presidentovy vraždy v Dallasu 22.I1.1963. Nesouhlasil se závěrečnou zprávou Warrenovy komise a sebral spoustu důkazů proti ní, jež uplatnil v procesu proti Clayi Shawovi. 0liver Stone ovšem nevychází jen z tvrzení Jima Garrisona; děj jeho filmu se odehrává v letech 1963-1969, on však do něj vkládá i výsledky výzkumů za posledních dvacet let. Podle vlastních slov se pokusil udělat alternativní mýtus k Warrenově zprávě: "Sestavil jsem mozaiku z dostupných faktů a dospěl jsem k vlastnímu úsudku. Ale tvrdím, že jej předkládám jako spekulaci a ne jako definitivní závěry. ... Tam, kde spekulujeme, spekulujeme otevřeně. " Právě určitá manipulace s fakty a dokumenty se stala jádrem sporu o film. Stone by1 ve Spojených státech velmi tvrdě napaden. Snímek je totiž natočen tak přesvědčivě, že je dosti obtížné nevěřit předkládaným údajům. Štáb prokázal ojedinělou schopnost při kombinaci dokumentů a hraných dotáček (pracovalo se na autentických místech). Jádro příběhu se soustřeďuje na cestu Jima Garrisona za odhalením, že atentát by1 vlastně pokusem o státní převrat. V druhém plánu je naznačeno prokurátorovo rodinné zázemí. Stone naprosto sdílí Garrisonovy vývody a navzdory četným kritikům považuje právníka (dnes soudce odvolacího soudu v New Orleansu) za vlasteneckého a bezúhonného Američana. Sám tvrdí, že od Kennedyho smrti se Amerika ještě nevzpamatovala. Svým filmem chtěl znovu vyburcovat zájem veřejnosti (motto: "Hřešit mlčením, když bychom měli protestovat, činí z lidí zbabělce" - Ella Wheeler-Wilcoxová). Věnoval ho mladým lidem, v jejichž duchu pátrání po pravdě pokračuje. - Hlavní roli vytváří Kevin Costner a i v epizodních rolích se objevují známá jména (Jim Garrison hraje Earla Warrena). - Film získal z osmi nominací na Oscara dva (za střih a za kameru) a O. Stone získal Zlaty Glóbus za režii.

Autor/Zdroj: /Filmový přehled