Junosť genija

Roku 1982 vznikl v ateliérech středoasijského UZBEKFILMU životopisný snímek o dětství a mládí jednoho z tamních rodáků a nejvýznačnějších mužů ranného středověku. Otec moderní medicíny, vzdělaný učenec, filozof, politik, básník, přírodovědec a lékař Abú Alí al-Husajn ibn Abdulláh ibn Síná, kterého Evropa zná spíše pod jménem Avicenna, se narodil roku 980 v městě Afšana u Buchary v tehdejší Persii (nyní právě Uzbekistán).

Jeho otec byl výběrčím daní a opatřil synovi již v útlém dětství učitele z význačných osobností, které se setkávaly v jeho domě. Chlapec byl velmi nadaný a pilný, již jako desetiletý znal zpaměti korán i řadu dalších knih. Mladý Husain studoval v Buchaře a dalších perských městech (která tehdy poskytovala vzdělání i mnohým Evropanům). Studoval zejména logiku a metafyziku a ve studiu různých oborů včetně medicíny pokračoval i jako samouk. Četl většinu významných antických děl a teoreticky vycházel z Hippokrata, Aristotela a Galéna.

Až do 18ti let žil v ústraní, ač již tehdy měl znamenitou pověst lékaře. Pokud nevykonával lékařskou praxi věnoval celý den studiu, které přerušoval jen po čas modlitby. Rovněž v noci četl a psal a kdykoli jej zmáhal spánek posilňoval se vínem. Jeho postavení změnilo onemocnění syna bucharského vládce. Ibn Síná prince v krátké době vyléčil a stal se dvorním lékařem a vládcovým osobním přítelem. U jeho dvora však vydržel pouze do smrti svého otce, poté odešel a začal vést dobrodružný život - hodně cestoval a živil se jako potulný lékař a učitel. Ale to už patří do jiného filmu...