Karate Kid

V oblasti karate filmů, jakých v 80. letech   vzniklo přehršel, tento zrovna moc nevyniká.   Svým zaměřením je určen spíše pro   teenagerské diváky. Máme tu mladíka nemálo   zapáleného do bojového stylu karate, který se   přestěhuje do nového bydliště, kde ho   místní omladina zrovna nemusí. Zakouká se do   něj děvče, na kterou má zálusk jistý   frajírek z místní karate školy. Kvůli   šikaně ho začne trénovat postarší soused a   na konci všeho dějství nakonec rozhodne   soutěžní turnaj. Nic víc, nic míň. Na dvě   hodiny stopáže docela málo. Ale ja už to u   takových filmů bývá, i zde je dějová linka   ohraničena hlavně výcvikem, který je   předveden vskutku šalamounsky. Kdo by to byl kdy   řekl, že běžnými domácími pracemi se lze   naučit obrana v karate. Vymyšleno zajímavě.   Snímek značně dětinský, ale dejme tomu. Z   nostalgického hlediska zhlédnutelný je, ale nic   si od toho předem neslibovat.

Vzhledem k době se jednalo o zcela průměrné   dílo, dle mého názoru. Vyrovnaný Pat Morita a   Ralph Macchio, byli pro mne v určitém ohledu   více zajímavější než Jackie Chan a Jaden   Smith. Bohužel jsem necítil tu bojovou   atmosféru, která byla v dnešním remaku, ale   musíme říct, že v uvozovkách   "bojová". Co jsem nečekal je, že   uvidím úplný originál dnešní kopie, ale   dopodrobna!! Trochu mě to zarazilo a zklamalo.   Jsem tedy nucen změnit a ohodnotit stejným   měřítkem, ačkoliv měl Jackie Chan mírně   navrh.

Film mého mládí na který se vždy rád   podívám. Pro 50% diváků to bude kult a pro ty,   co v době kdy film běžel nebili nedospělými,   to zas zcela určitě nebude nic extra.

Jedna z mých oblíbených akčních pohádek. Nic   tomu nechybí - myšlenka, karate ani láska. A   hlavně happyend. Na rozdíl od dnešních filnů   se dříve akční filmy lehce zabývaly i   filosofií. A místo střílení se bojovalo.

Sledovanie tohto filmu má nedokázalo nikdy   zaujať. Filmy takéhoto kalibru veľmi   neuznávam. Dej je naivný a nudný.

tento film je jedna z mala filmu o karate na ktery   se da divat ale byl zaujimavi tak pred 15 lety.   Ted uz asi nezajme tolik divaku

Filmy s tématikou o karate v 80 letech bylo   hodně, ale příběh o Danielu , kterého   trénuje pan Mijagi je jedním ztěch dobrých a   rád se naněj podívám kdykoliv znova.

Shlédnuto z povinnosti:-)
Ano, chápu, teď se již mnozí čtenáři   začínají čertit a říkají si, že snad ke   shlédnutí filmu mě nemohl nikdo nutit. No, jak   se to vezme. Bohužel nepřímo ano. Bylo to asi v   osmé třídě, někdo z pedagogů vypadl a   suplující učitel uznal za vhodné do nás   nehustit látku, která nebyla jeho aprobací,   takže si pustíme ve společenské místnosti   video. Na výběr toho moc nebylo, mj. Karate Kid,   většina spolužáků si ho odhlasovala,   takže...co mi zbývalo. Vzpomínám si, že bych   tenkrát raději snad psala velkou kontrolní   písemku i z neoblíbené fyziky, jen abych   nemusela koukat na film, který mne nebavil,   navíc asijské bojové umění opravdu není moje   krevní skupina a nikdy nebylo. Snažila jsem se   nechat vtáhnout do děje, ale...bohužel! Přitom   nikomu nevyvracím, když se mu podobné filmy   líbí, je to každého věc. Další díly Karate   Kida jsem neviděla, proto je hodnotit nebudu.

Karate Kid
Viděl jsem tento film velmi dávno a vím, že se   mi tenkrát velice líbil, ale nyní by mě už   asi nezaujal. Ale ty vzpomínky na bezstarostné   dětství :-)