Káťa a krokodýl

POZOR SPOILER

Malá Káťa si hraje sama s míčem. Ten jí vykopne nějaká parta hodně vysoko a on dopadne k nějakému klukovi. Chlapec má u sebe spoustu zvířat, a navíc krokodýla ve vaku. Není to jeho, má to hlídat kamarádovi a doma ho s tím zvěřincem vyhodili. Děti se tedy rozhodnou, že dají zvířata k Táně. Ta nemá rodiče doma, jsou dlouhodobě v cizině. Doma je jen děda, který ustavičně hraje na housle a nevnímá okolí. A tak děti přinesou zvířata k Táně. Každé je někam umístěno a Táňa jim běží nakoupit žrádlo. Pak se probudí Tánina sestřička a bere si zvířata ke hraní. Některá zvířátka utečou. Děda je uvidí a zdá se mu, že má vidiny. Zvláště krokodýl ve vaně jej rozhodí, a tak běží za kolegy, se kterými hrává a tahá je k sobě. Jenže krokodýlovi se ve vaně přestalo líbit, pročež se jde podívat do světa. Takže dědovi kamarádi jsou o pohled na něj ochuzeni. Děti doma rychle uklízí spoušť a snaží se pochytat zvířectvo, jak to jde. Jen krokodýla na střeše se snaží polapit požárníci. Z toho vzniká nejedna „veselá“ situace. Krokouš nakonec vyleze z okapu a je objeven děvčátkem a dědovými kumpány. Jenže se tam zasekl a nemůže ven…

Svým prvním celovečerním filmem se Věra Plívová-Šimková v roce 1965 přihlásila k žánru rodinného příběhu o dětech a pro děti, kterému zůstala věrná celý svůj profesionální život. Tehdy jednatřicetiletá autorka se spojila se zkušeným scenáristou Otou Hofmanem, který dětskou knížku sovětského spisovatele Grigorije B. Jagfelda pojal jako prázdninový příběh odehrávající se jednoho letního dne v Praze. Vyprávění začíná tím, že si malý Míša Horák vezme o prázdninách na starost zvířata ze školního koutku živé přírody. Nepřejícní rodiče však synovu iniciativu překazí a zvířat se narychlo ujme podnikavá Káťa. Z dívčina dětského pokoje se však zvířata dostanou na svobodu. Největší potíže jsou se ztraceným krokodýlem… Jednoduchá dějová linka umožňuje naplnit kratší metráž množstvím zábavných scének, které v poetické rovině evokují představu hravého, snového dětského světa. Pro Plívovou-Šimkovou je příznačný i humorný nadhled, s jakým dává dohromady děti a staré lidi, kteří si na rozdíl od „rozumných“ dospělých už zase umějí hrát a snít… Na zdařilém výsledku měl podíl i kameraman František Valert, který se v šedesátých letech podílel například na satiře Bílá paní (1965) nebo na muzikálu Šíleně smutná princezna (1968). Plívová-Šimková už ve své prvotině dokázala, že si dokáže vybrat zajímavé dětské herce a dovést je před kamerou k autentickému výkonu. Jako Káťa se ve své jediné filmové roli představila Yvetta Hollauerová. Také představitel Míši, Antonín Nedvídek, se už ke hraní nikdy nevrátil. V menších dětských partech se však ve filmu objevuje řada příštích populárních herců (mj. Jan Kraus, Andrea Čunderlíková, Marek Vašut, Miroslav Vladyka). Plívová-Šimková oslovila i řadu prvorepublikových hereckých legend (Oldřich Nový, Věra Ferbasová, scenárista Václav Wasserman). Unikátní je herecká účast Jana Zrzavého v roličce malíře.

Zdroj: NFA

Malé děti mají všelijaké záliby a jen málokteří rodiče by byli nadšení, kdyby si jejich potomek přinesl domů „živou přírodu"
- angorské králíky, mluvícího špačka, želvu, opičku a nádavkem ještě krokodýla.
To všechno tento film s jemnou nadsázkou ukazuje.

Hrdinkou nenáročného dětského příběhu je podnikavá dívenka Káťa, která se obětavě ujme početných zvířátek, jež si na prázdniny vzal její novopečený kamarád. Ovšem jeho rodiče o nové nájemníky neprojevili ani ten nejmenší zájem, čemuž se nelze divit: kromě králíčků, špačka, želvy a opičky to byl ještě krokodýl. Avšak ani Kátiny sliby, že její byt je prázdný, a tudíž vhodný pro umístění zvířátek, nejsou zcela pravdivé. Například dědu pohled na krokodýla ubytovaného ve vaně docela vyděsí. Netrvá dlouho a nedostatečně hlídaná zvířátka se rozutečou. Děti i dospělí pak mají hodně práce, aby je všechny našli. Režisérka Věra Plívová-Šimková se od svých počátků věnovala dětskému filmu, a také zde
prokázala schopnost přiblížit dětskou mentalitu se vší její nezáludností, ale také přelétavostí. Káťa si třeba želvu uloží do kočárku jako živou hračku, ale když ji přestane bavit, klidně sejí zbaví. Snímek, který se odehrává během jediného prázdninového dne, netají svou ironizující nadsázku, jíž dovádí až do ničitelských zmatků, do nichž se propadne devastovaný byt se zvířecími nájemníky. Dokonce ani příliš neruší cizí původ předlohy, kterou sepsaly dvě ruské autorky. Titulní hrdinku ztvárnila Yvetta Hollauerová, z dospělých například poznáme Oldřicha Nového,
(jš)
katalog 1. Festivalu nad řekou

Jeden prázdninový den pražských dětí: rodiče nemají pochopení pro nadšení mladého chovatele, který si vzal domů všechna zvířata ze školního koutku živé přírody. I na cizím námětu projevila začínající režisérka svou charakteristickou osobitost.

Autor/Zdroj: Březina Václav/Lexikon českého filmu