Obsah filmu Když kámen promluví
Film o Jaroslavu Duškovi není typickým portrétem známé osobnosti - jde spíše o zachycení jeho vnitřního života, jeho názorů a postojů k věcem, které se dotýkají každé bytosti. Film se natáčel více než jeden rok a uvidíme v něm nejen ukázky z divadelních her, ale i setkání s mentálně postiženými, s delfíny, komunikaci s kameny, stavbu ekologického hliněného domu, chození po žhavých uhlících a mnohé další. Jaroslav Dušek zde velmi sugestivně a přesvědčivě vypráví o základních momentech života jako moudrá a inspirující osobnost, jejímž životním postojem je radost.
oficiální text distributora
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 7.4.2012
Když kámen promluví
Jelikož televizi nesleduji a veškeré zpravodajství vyhledávám určeně pouze na vybraných místech, jakékoliv zprávy z bulváru se mi naprosto vyhýbají. Proto také znám Jaroslava Duška pouze jako herce (asi nejvíce se mi vybavuje z "Pupenda") a o jeho osobním životě vůbec nic netuším. Tedy spíš lépe řečeno, netušil jsem.
Když kámen promluví není klasickým biografickým dokumentem. Ukazuje nám Duškův pohled na svět, jeho filosofii a jeho víru. Kus své pravdy se snaží pomocí tohoto snímku předat i dál. Chvílema mi připadal jako různí duchovní blázni, na to ale nakonec byly jeho názory moc normální a i já si z nich něco mohl odnést. Nejvíce se mi třeba líbila myšlenka, že když Vás někdo označí za blbce, vůbec nic byste si z toho neměli dělat. Na světě je totiž dalších sedm miliard lidí, kteří to o Vás neřekli.
Pokud jste schopni přijmout fakt, že kameny k nám mohou promlouvat (mně jako nadšenému geologovi našeptávají svou minulost, Jardovi zase smysl života), jistě tento lehký filmařský zákusek oceníte...
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 24.3.2012
Dokument který pohladí
Nevím čím to je, ale tento velmi zvláštní dokument příjemně pohladí a je obrovskou inspirací vnášející do našich uspěchaných životů klid a radost. Toto spojení Viliama Poltikoviče jakožto dokumentaristy a samo o sobě velice zajímavé osoby (velice tiché a vnímající) a Jaroslava Duška, o kterém dokument vlastně je, vytváří unikátní atmosféru, kvůli které se k němu budu s láskou vracet.