Když slunce znovu hřeje

"Když slunce znovu hřeje" - to je název, kterému člověk nechce příliš důvěřovat. Je trochu moc vzletný na skeptické diváky, kteří spíše uvěří názvu věcnému a brát věcně tento název by bylo věru chybou, neboť o slunci se tam vlastně nejedná, nýbrž o starém zarputilém sedlákovi s tvrdými rysy ve tváři, v podobě psychické, bezohledném, paličatém, neochotně odcházejícím z cesty nové generaci. V posledním obraze jeho přísná, zahořklá, ledová tvář zjihne a scénáristu, zamýšlejícího se nad názvem, to bezpochyby nadchlo k básnickému příměru.

Předtím je hrozná bouřka, bouří nebe a bouří i lidé, zmoknou žně a otec bezmála zabije syna. K této dvojí...