Knoflíková válka

Tohle je nostalgický návrat   do dětství. Tahle slavná   komedie od známého   režiséra Yvese Roberta je   koneckonců hlavně o dětech   a pro děti. V době kdy má   generace sledovaka v televizi   seriály jako   "Daktari",   "Yao", "Čtyři   z tanku a pes"   "Bella a Sebastian a   další se tenhle film stal   skoro nesmrtelný. V   souvislosti s ním napadají   přívlastky jako POETICKÝ,   ROZTOMILÝ atp. Vím, že to   byl film spíš pro kluky ale   i "odrostlejší"   děvčata ho mají nejspíš v   paměti. Tehdy byly   důležité pro posouzení   úplně jiné aspekty než   dnes.

Věkovité nepřátelství   dvou vesnic se dědí z   genarace na generaci. Snímek   je trpkým podobenstvím o   následcích předsudků a   nevraživosti v úzkoprsém   prostředí, kde je každý   přesvědčen o své   nezvratné pravdě. Nesedí mi   v popisku filmu datum   premiéry filmu v ČR(jedině   snad obnovené, ale to se   uvádí britská verze filmu)   v roce 2004, když jsem film   viděl jako desetiletý, a to   je už pomálu padesát let.

Aby divák měl plný   zážitek ze sledování   filmu, je velice nutné,   nebýt o mnoho starší, než   jsou naši hrdinové, sledovat   dále se svými sourozenci a   především aby byl u filmu   otec-rákoska a máma. Že   jsme neznali nadávku, co je   to impotent, zřejmě šlo o   hrozný výraz, raději jsme   fandili klukům, kteří mezi   sebou vedli boje. A vemte si   tu potupu, když jste   odsouzen, k ustřihnutí   knoflíků a mnohdy jdou i ty   kalhoty dolů. Potom se kluci   rozhodnou, že půjdou cestou   k něžné erotice, a aby   uchránili práci svým   mámam, při šití   knoflíků, vystoupí z poza   stromů jak je pánbůh   stvořil a v táboře   soupeřů zavládne zmatek.   Výprasky v rodinách, jsou na   denním pořádku, ve škole   to samé. Naši nejstarší   hrdinové se sejdou v   polepšovně, kroutí hlavou   nad hovadilostma, co   vyváděli, a divák   zamáčkne i tu slzyčku, že   všechno dobře dopadlo a ten   malý prťavec několikrát se   svěřil, že kdyby to   věděl, tak by sem nechodil,   nemá pravdu, ve stáří je   na co vzpomínat...

Jeden z nejkouzelnějších   filmů, který jsem doposud   měl možnost sledovat. Vždy   se rád k tomuto snímku   vracím. Má i skvělý   český dabing. Člověk se   tak rád vrací do   klukovských let, do doby part   a soupeření part. V mém   případě to byla doba, kdy   doma neblikal počítač,   videa bývala nedostupná a   člověk měl čas vytáhnout   kolo či jiným způsobem   vyrazit za kamarády ven.   Obdivuje vykreslení   atmosféry dvou soupeřících   vesniček, kdesi na   francouzském venkově. Ten   film prostě nemá chybu.

Kdybych to byl věděl, tak bych sem byl nechodil
První film natočený podle   slavného francouzského   románu. Pamatuju si že kdysi   jsem to už viděl, ale dnes   jsem si to osvěžil, protože   jsem chtěl vědět jestli je   to lepší než nejnovější   remake. A je, film z roku 2011   je trochu zbytečně zařazen   do období II. světové, i   když ta v románu vůbec   nemá co dělat, protože   kniha byla napsána dokonce   ještě i před I. světovou.   A taky nemá to pravé kouzlo,   herci jsou i starší což pak   nepůsobí tak věrohodně,   jinak námětu se drží. Sice   černobílé, ale hezky   natočené, je vidět že si   dali záležet, také   L´ebracovo žití v lese je   delší, než v tom novém   ,ještě přijde čas na ten z   roku 94, ale ten už jsem taky   kdysi viděl. Trochu i za   původní film ,dávám o bod   navíc.

Dobrý film natočen až na   dno možností z citem o   vesnické bandě ale   nádherně a procítěně i   přes stáří tohoto filmu   pořád má co ukázat.

Ze začátku zábavná exkurze   do života dvou part malých   kluků, které mezi sebou   neustále valčí. S   příbývajícími minutami a   čím dál tím vážnějším   pojetím film dost ztrácí a   už tolik nebaví.

Určitě tento film ocení   spíš mužská část   diváků, ale vyrůstala jsem   s bratry, tak něco vím o   rivalitě kluků.Neměla jsem   ráda hloupé spory už od   dětství a Knoflíková   válka je jenom malou ukázkou   nesmyslného soupeření. Ale   je to dobrá ukázka a dnes   už je tento film skoro   klasika.

Film mého mládí. Sice už   to ta ty léta ztratilo   šťávu a v dnešní době   jsou metody výchovy téměř   mimo zákon, ale jako dítě   jsem to hltal a bavil se   hodně moc.

Lovreňáci a Velraňáci jsou   dvě skupiny kluků z   vedlejších vesnic, kteří   se s neodolatelným   chlapeckým zápalem   nenávidí. Vedou mezi sebou   mnoho bitev, které dostanou   tu správnou šťávu ve   chvíli, kdy zajatý kluk   přichází o veškeré   knoflíky, šle, takaničky a   pásky. Nejen že takový   chlapec přichází o svou   čest, ale doma ho čeká   pořádný výprask…
Ach jo…Když jsem   shlédl tenhle film, hluboce   lituju, že jsem se nenarodil   o pár desetiletí dříve,   protože způsob, kterým   tihle hrdinové trávili svůj   volný čas je prostě   kouzelný. Nepotřebovali   televize či počítače,   prostě vyběhli ven a   nějakou zábavu si vždycky   našli a na nějaký výprask   přitom příliš nedbali. Moc   se mi líbili i jejich   dětské, přitom tak   dospělé názory na   společnost (chudý x bohatý   – a to nejsem komunista:-).   Nádherné situace se   objevují celkem často –   opilý klučík, boj   naháčů, tvrdohlavý osel   nebo „oni měli kavalerii,   my máme tanky“ nebo   „vůdce je vždycky ten, kdo   má nej…“ nebo dospělí   chovající se jako kluci   (scéna s granátem). Nenudil   jsem se ani na okamik. Už   docela dlouho jsem nepocítil   takové nadšení u snímku   bez nějakého silného   dramatického podtextu. Tenhle   film ukazuje krásný   klukovský svět v jeho pravé   podstatě – upřímné   kamarádství,   dobrodružství, čest ale i   rozepře, počínající   zvědavost na dívčí tělo a   experimenty s alkoholem a   cigaretami. Pro mnoho filmů   neobvyklý, ale pro klukovský   svět naprosto odpovídající   happyend byl kouzelný,   stejně jako vlastně celý   snímek.

Rodinný film se zajímavým a   i dnes aktuálním námětem.

Nějak ani nevím proč se mi   tenhle film tak strašně   líbí. Ale mám ho vážně   ráda. Hlášky jsou   nesmrtelné.

Kdybych to byl býval věděl,   tak by sem sem nechodil.   Vzpomínáte? Ne? Nevíte z   čeho to je? To je ale chyba.   Můžete napravit, když se   podíváte na tento film.
Válka mezi dvěmi partami   kluků z vedlejších vesnic.  
Film je vhodný pro   všechny věkové kategorie.   Muži všeho stáří při   něm mohou vzpomínat na   vlastní alotrie a ženy se   shovívavým úsměvem, že se   kluci vůbec nezměnili a   stále jso stejní darebové.   Liší se jen okolí a   prostředky boje.

Pokud tento film uvidíte   poprvé až v dospělosti, je   možné, že už vás nechytí   tak naplno. Pokud jste však   tak jako já v mládí   vlastnili knihu, která se   neustálým čtením úplně   rozpadala, a pak vnímali   každé uvedení v   socialistické televizi jako   svátek či spíše malý   zázrak, tak víte o čem   mluvím - naprostá srdcovka.