Kód 252: Katastrofa v Japonsku

Kód 252 je v podstatě to samé co SOS, jen je   pro zavalené lidi potřebující pomoc v rámci   tlouknutí do čehokoliv daleko jednodušší.   Snímek je tedy o záchranné práci a to po   ničivém hurikánu, kdy příběh převážně   sleduje skupinku zavalených lidí po prudkém   vniknutí vody do prostorů metra. A tak tu máme   něco podobného, jako je třeba snímek z roku   1996 ´Denní světlo´. Japonští tvůrci ale na   to šli poněkud jinak. Vše podstatné tu je.   Krátké počáteční seznámení s hlavními   postavami, hurikán a následky a pak už jen   záchranné práce. Na nějakou efektní   nabubřelost či rozsáhlou dramatizaci tu však   divák bude čekat marně. Stopáž je něco málo   přes dvě hodiny, ale je to především   způsobeno předlouhými citovými scénami, kdy   se na samém konci vyprávění vůbec značně   tlačí na pilu, aby nejedno oko nezůstalo   suché. Je to však spíše na škodu. Víc jak   katastrofální film se tak více jedná o   melodrama, kde bohužel vše podstatné ztrácí   na významu. Odvaha záchranářů a jejich vůle   něco dělat sice k jejich poctě vynechána   nebyla, ale po divácké stránce to těžko s   někým hne. Speciální efekty také nevypadají   zrovna velkolepě. Snímek zkrátka více   vyznívá jako obyčejný televizní film, jen se   zbytečně přemrštěnou stopáží. Chtělo by   to ještě jednou použít střihačské nůžky,   aby dějství dostalo více energie.