Královna Viktorie

."Královna Viktorie" je mohutný a malebný historický film. který zachycuje v pestrých, pohnutých, bouřlivých a intimních obrazech vládu královny Viktorie v šesti desetiletích a tím i dobu rozmachu britské moci po uklidnění domácích poměrů, potlačení vzpoury v Indii obratnými diplomatickými zásahy slavných anglických státníků Peela, Palmerstona, Gladstona, Disraeliho, až do devadesátých let, kdy 22. června 1897 bylo s nesmírnou okázalostí oslaveno šedesátiletí vlády královny Viktorie. Je to film určený zajísté především pro vlasteneckou propagandu ve všech zemích tehdejší světové britské říše. Ale svou formou, jak je proveden, a svými uměleckými i mravními hodnotami se stává obecným kulturním majetkem a dovede i zaujmout jako napínavé drama, kde nescházejí ani ony konflikty, jež v konání vladařských povinností zasahují v osobní život vládců. Královna Viktorie se tu mění poznenáhlu v jakousi báječnou symbolickou bytost, která v sobě soustřeďuje ctnosti panovnické, ženské a mateřské a je podivuhodné, jak anglická herečka Anna Neagleová dovedla tuto postavu zlidštit a vrátit zemi a skutečnosti, ve všech těch maskách, v níchž se objevuje od osmnáctileté princezny a pak mladistvé královny, až po truchlící vdovu a nakonec osmdesátiletou stařenu. Jejího manžela prince Alberta Koburského, hrál německý herec Adolf Wohlbrück. S ukázněností u něho obvyklou znázorňuje rostoucí sympatie k mladé královně, jež z něho učinily pak milujícího manžela a poradce ve věcech vladařských, při čemž projevil vynikající státnické a sociálněpolitické schopnosti. Nešlo to pochopitelně hned naráz, protože snahy vzdělaného a energického prince narážely na silnou vůli mladé královny a konečně shoda v té věci je filmově podána se zabarvením jemně humorným. Film má ovšem intimních scén málo, zato řadu skvělých výpravných scén, podávajících s historickou pravdivostí jednotlivé významné úseky života královny Viktorie, při čemž známí státníci předminulého století vystupují ve věrných maskách, jak je diváci znali z dějepisných knih. Film byl v mnohém poučný i v duchu státotvorném, proto byl přístupný i divákům z řad školní mládeže