Le Havre

Le Havre může být dobré místo, pokud toužíte uchýlit se do ústraní, žít klidný život a nenápadně pozorovat ostatní lidi. Přesně to učinil Marcel Marx, který své okolí sleduje „maskován“ za čističe bot. Přílišné výdělky mu to nepřináší, bagetu na skrovnou večeři s manželkou si koupí na dluh a klid v duši stejně koupit nelze. Vtom do jeho asketického poklidu vstoupí těžká nemoc jeho ženy, ale též africký mladík na útěku směrem do Londýna a nyní i před policií. Může kumulace hned několika vypjatých situací dospět k dobrému konci? Snímek je natočen Kaurismäkiho typickým letargickým stylem, plným žertů tak subtilních, že si nemůžeme být jisti, zda jsou jako vtip vůbec míněny. Jednoduché kompozice záběrů, precizní a procítěné herectví i originální výprava plná starého, ale neporušeného nábytku dávají dílu i jeho sociálnímu rozměru nadčasový nádech.

MFF Karlovy Vary 2011

Starý Marcel Marx dávno rezignoval na své literární ambice a nyní si užívá bezstarostné existence coby čistič bot v titulním přístavním městě. Jeho poklidný život, který vedle práce zahrnuje vysedávání v oblíbeném baru a chvíle po boku milované ženy Arletty, náhle naruší zpráva o manželčině nemoci a nezletilý chlapec z Afriky, kterého hledá policie.

Výše popsaná premisa tentokrát nezakládala skličující sociální drama ani vyděračsky jímavou agitku. V rukou věhlasného finského režiséra Akiho Kaurismäkiho se naopak stává uhrančivým pozváním do světa na hony vzdáleného mnohoznačnosti a deziluzi dneška. Ještě více, než kdy dříve režisér tentokrát překonává vlastní pesimismus a dává svým hrdinům do vínku nejen pro jeho snímky charakteristickou, lehce apatickou povznesenost, ale i naději. Zvraty a potenciálně vyhrocené okamžiky inscenuje se svou typickou nedramatičností, která v počínání postav odhaluje absurditu. Celý film je pak stylizovaný po vzoru snímků z třicátých let, při čemž anachronický styl strnulých kompozic a znakovitého herectví Kaurismäki proměňuje do podmanivě bezstarostného retra. Díky zašlým lokacím přístavního města Le Havre a decentní tragikomičnosti pak snímek dýchá atmosférou staré Francie a evokuje nezapomenutelné tragigrotesky Jacquese Tatiho.

Film Le Havre obrazil desítky filmových festivalů a jeho okouzlující šarm a humanistické vyznění mu vynesly řadu ocenění. Z premiérového uvedení na prestižním festivalu v Cannes si snímek odnesl Zvláštní uznání Ekumenické poroty a cenu FIPRESCI.

Česká televize

Příběh sympatického čističe bot, který dávno rezignoval na své umělecké literární ambice, se odehrává ve francouzském přístavním městě Le Havre. Hlavní hrdina Marcel Marx žije šťastně ve své čtvrti s milovanou ženou Arlettou, tráví čas ve svém oblíbeném baru, až do okamžiku, kdy mu osud vrhne do cesty třináctiletého afrického mladíka na útěku. Marcel se rozhodne zachovat jako správný muž a chlapce uchránit před policií a následnou deportací.

Zdroj: Nova

Marcel Marx, niekdajší spisovateľ a uznávaný bohém, presídlil do dobrovoľného exilu prístavného Le Havre, kde pracuje ako príležitostný čistič topánok. Už pochoval svoje sny o literárnej sláve a žije šťastne v trojuholníku, ktorý tvorí obľúbený bar, práca a manželka Arletty. Jeho pokojný život však osudovo prekríži
stretnutie s detským utečencom z ďalekej Afriky.
„Európsky ilm sa nie príliš jasne vyjadruje k pretrvávajúcej zhoršenej finančnej, politickej, a predovšetkým morálnej kríze, ktorá vedie k permanentne nevyriešenému problému emigrácie a utečencov. Utečenci sa snažia nájsť cestu do Európskeho spoločenstva, najmä protiprávnym, často neštandardným spôsobom.
Osobne nepoznám odpoveď na tento problém, ale chcel som sa podeliť o túto skutočnosť prostredníctvom hoci aj nerealistického filmu.“

ArtFilmFest 2011

Známý finský filmař Aki Kaurismäki nazval svůj snímek lakonicky Le Havre, neboť právě v tomto severofrancouzském přístavu se odehrává příběh starého čističe bot Marcela Marxe, žijícího v malém domku s oddanou manželkou Arletty a psem Lajkou. Filozoficky založenému muži s bohémskou minulostí stačí ke spokojenosti to málo, co vydělá, a vědomí, že má ženu, kterou si podle jeho slov nikdo nezaslouží. Arletty musí do nemocnice se smrtelnou chorobou a Marcel ve stejnou dobu najde černošského chlapce, který se ilegálně potřebuje dostat do Londýna. Muž se malému běženci rozhodne pomoci stůj co stůj. Záhy zjistí, že má mezi sousedy (kromě jediného zákeřného udavače) dobré přátele a že ani policejní komisař není bez srdce. – Laskavý, melancholický až sentimentální snímek s nečekaně optimistickým vyústěním navazuje na Kaurismäkiho dosavadní tvorbu, včetně promyšlených momentů překvapení, nenápadného, ironického a místy i černého humoru, starosvětské galantnosti i jistého anachronismu. Všechny postavy mají osobité kouzlo. Vyprávění poukazuje mj. na nelehkou situaci běženců i na to, jak empatie, solidárnost a nesobeckost mohou udělat ze světa lepší místo. Atmosféru snímku umocňuje civilní kamera Kaurismäkiho stálého spolupracovníka Tima Salminena. André Wilms ztělesnil postavu spisovatele Marcela v Kaurismäkiho Bohémském životě (1992, FP 8/93) a hrál i v jiných jeho filmech stejně jako Kati Outinenová. Ve výrazných vedlejších rolích se objevují francouzské legendy Pierre Étaix a Jean-Pierre Léaud.

-kat-, Filmový přehled 2012/2