Lepší svět

Oscarem a Zlatým glóbem za nejlepší cizojazyčný film oceněný snímek sleduje osudy členů dvou rodin, které se náhodně protnou skrze přátelství dvou dospívajících chlapců. Elias, jehož otec pracuje jako doktor v Africe a prožívá právě manželskou krizi, je šikanován ve škole, zatímco Christian, který se rozhodne ho bránit, se do města přistěhoval s otcem po nedávné smrti matky. Film řeší zdánlivě jasné etické otázky o smyslu pomsty a násilí s ní spojeným. To vše na pozadí skutečných světových konfliktů, kterým čelíme a které reprezentuje právě postava dánského lékaře v Africe.

Snímek není samoúčelnou plejádou dramatických situací, tak jak je známe z mnoha evropských filmů současnosti, ale precizním pohledem do života dvou generací lidí, jimž se představa lepšího světa znenadání začíná vzdalovat. Režisérka Susanne Bierová o Lepším světě prohlásila: „Film zkoumá limity, na něž narážíme, když se snažíme ovládat společnost a vlastní životy. Klade otázku, jestli je naše rozvinutá kultura skutečným modelem pro lepší svět anebo jestli stejný chaos, který je spojený se zločinností a chudobou, se skrývá i pod povrchem naší civilizace? Jsme vůči tomuto chaosu imunní nebo jen nedbale balancujeme na jeho pokraji?“

Susanne Bier patří k předním a světově uznávaným dánským režisérům. Její propracovaná a nesentimentální dramata reflektují etické otázky vyvolané tím, když jistoty každodenního života náhle vezmou za své. V Dánsku na sebe režisérka poprvé upozornila romantickou komedií Ten jediný (1999), která ovládla předávání dánských výročních cen Bodil a Robert. Na dramatu Otevřená srdce (2002), natočeném podle manifestu Dogma, poprvé spojila síly se scenáristou Andersem Thomasem Jensenem. Jejich spolupráce se ukázala být ideální symbiózou a od té doby realizuje Bierová výhradně Jensenovy scénáře, konkrétně k filmům Bratři (2004), Po svatbě (2006) a Lepší svět (2010). Jedinou výjimkou zatím byl projekt Spálené vzpomínky (2007), kterým si věhlasnou dánskou režisérku pokusil přivlastnit Hollywood.

Zdroj: ČT

Režisérka Susanne Bierová se ve svém oscarovém snímku Lepší svět zabývá stejně jako v předchozích psychologických dramatech Bratři (2004, FP 6/2006) a Po svatbě (2006, FP 8/2008) narušenými rodinnými vztahy a životními postoji protagonistů. Ústředním tématem je zde dilema, jak čelit lidskému zlu. – Švédský lékař Anton je založením idealista. Působí v polní nemocnici v utečeneckém táboře kdesi v Keni. Občas se vrací do dánského přímořského městečka, kde jeho žena Marianne pracuje jako lékařka v nemocnici. Manželé prožívají právě krizi a jejich dvanáctiletý syn Elias je ve škole šikanován spolužáky. Do zdejšího rodinného sídla se přestěhuje z Londýna ovdovělý byznysman Claus se synem Christianem. Chlapec trpí traumatem ze ztráty matky i odcizením vůči otci. Ve škole se až příliš rázně zastane Eliase a spřátelí se s ním. Vztek a zloba, jež ho směrují k nápravě nespravedlivého příkoří násilím, vedou nakonec k tragédii. Zatímco v Dánsku se protagonisté potýkají s „malým zlem“ a s všedními civilizačními neduhy, v Keni se Anton denně setkává s děsivým utrpením i se zvrácenou brutalitou. Tam se ukáže, co je pro něho ještě přijatelné jako pro lékaře, ale nepřijatelné jako pro člověka. – Pozoruhodný snímek (jehož původní název znamená Pomsty) je kvůli předváděným trýznivým situacím místy dosti náročný na divákovu psychiku i emoce, zároveň však přece jen přináší určitou katarzi.
-kat-, Filmový přehled 2011/4

Film vypráví příběh dvou rodin, jejichž osudy se náhodně spojí skrze přátelství dvou dospívajících synů. Elias, jehož otec pracuje jako doktor v Africe a prožívá právě manželskou krizi, je šikanován ve škole, zatímco Christian, který se rozhodne ho bránit, se do města přistěhoval s otcem po nedávné smrti matky.
Film řeší zdánlivě jasné etické otázky po smyslu pomsty a násilí s ní spojeným. To vše na pozadí skutečných světových konfliktů, kterým čelíme a které reprezentuje právě postava dánského lékaře v Africe. Film není samoúčelnou plejádou dramatických situací, tak jak je známe z mnoha evropských filmů současnosti, ale precizním pohledem do života dvou generací lidí, jimž se představa lepšího světa znenadání začíná vzdalovat.
Začátkem roku byl snímek režisérky Susanne Bier oceněn Zlatým glóbem. Coby film, který postoupil do pětice oficiálně nominovaných snímků, je jedním z horkých kandidátů na získaní Oscara za nejlepší cizojazyčný film.

(Cinema Mundi 2011)