Let číslo 93

11. září 2001 nastupuje do letadla United Airlines v Newarku třicet sedm pasažérů a sedmičlenná posádka. Kvůli hustému leteckému provozu má let United 93 z Newarku do Los Angeles při startu zpoždění. Ve vzdušném prostoru USA je v té době 4200 letadel. Ve středisku řízení letového provozu mezitím dispečeři zachytí hlášení letu American 11 z Bostonu do Los Angeles.
Hlas cizince oznamuje, že mají letadlo v moci a že se vracejí na letiště. Do střediska se dovolá i letuška z American 11. Letadlo bylo uneseno a několik lidí pobodáno útočníky. Letový provoz informuje velitelství vzdušné obrany, ale to se právě zabývá vojenským cvičením na východním pobřeží USA. Na armádním ústředním štábu nikdo nebere telefony. Experti na únosy nejsou k zastižení. Odborníci záznam analyzují a dojdou k závěru, že hlas nehovoří o letadle, ale o letadlech…

American 11 náhle změní letovou hladinu a jeho signál se letovému provozu ztratí nad Manhattanem. Dispečeři z newyorského střediska vidí okny na vlastní oči kouř nad Světovým obchodním centrem. Zprávy nejprve hovoří o tom, že do něj narazil malý letoun. Až později se potvrdí, že do jedné z věží narazilo dopravní letadlo. Letovému provozu se také přestane ozývat United 175. Za nějaký čas se letadlo objeví na radarech. Signál zmizí a dispečeři jsou očitými svědky druhého nárazu letadla do Světového obchodního centra…

Středisko letového provozu v New Yorku žádá armádu, aby vyslala nad Manhattan stíhačky, které však k zásahu potřebují povolení od prezidenta. Nikdo ale netuší, kde se právě nachází Air Force One, v němž je prezident. Armáda má k dispozici jen čtyři stíhačky, které posílí dvěma dalšími, ale neozbrojenými, z Národní gardy. Letový provoz zruší v New Yorku všechna přistání i průlety letadel…

V Indianopolisu letový provoz ztratí signál letu American 77 z Washingtonu do Los Angeles. Toto letadlo narazí do Pentagonu. Newyorské středisko letového provozu zruší všechny domácí i mezinárodní lety a vzdušný prostor USA je uzavřen. Na zemi sílí zmatky mezi letovým provozem a armádou…

Piloti United 93 dostanou zprávu o útocích a doporučení, aby nikoho nepouštěli do kokpitu. Jeden z arabských teroristů, kteří jsou na palubě, odchází s příručním zavazadlem na WC, opásá se tam falešnou výbušninou a vrací se na místo. Za chvíli další z Arabů přepadne letušku a donutí ji, aby je vpustila do kokpitu. Teroristé piloty zabijí a ujmou se řízení letadla. Dozvědí se, že jejich kolegům se útoky zdařily. Pasažéry zaženou do zadní části letadla – ti si uvědomí, že jde o sebevražednou misi, a snaží se o únosu telefonicky informovat zemi. Když se dozvědí o útocích na Světové obchodní centrum a Pentagon, loučí se telefonicky se svými nejbližšími. United 93 se blíží k Washingtonu a začíná klesat…

Zdroj: FTV Prima

11. září roku 2001 změnilo moderní dějiny naší planety víc než jakákoliv jiná událost. Dlouhých pět let muselo uběhnout, než o tomto strašlivém dni vzniknul první film, na který se diváci můžou vypravit do kin. Let číslo 93 Paula Greengrasse je nejen první, ale také jedinečný. Nesnaží se vodit diváky za ručičku a dávat na složité otázky jednoduché odpovědi. Spíš se pokouší být nestranným svědkem dne, v němž se během pár hodin změnily milióny osudů a několik tisíc se jich uzavřelo.
Film Let číslo 93 je strhujícím a provokativním dramatem, vyprávějícím příběh lidí, kteří se stali přímými svědky únosu čtvrtého letadla v den nejhoršího teroristického útoku v dějinách Ameriky. Greengrassovým záměrem bylo pohybovat se v průběhu celého filmu pouze mezi letovými dispečery, pasažéry a posádkou. „Není to film s jasně strukturovanými postavami. Je to příběh o 44 lidech, které začínáme sledovat od příjezdu na letiště a pak v reálném čase absolvujeme jejich devadesátiminutovou cestu vstříc obrovskému hrdinství tváří v tvář téměř jisté smrti,“ vypráví režisér Paul Greengrass.
Při natáčení filmaři úzce spolupracovali s pozůstalými po pasažérech a členech posádky a využívali všechny dostupné materiály, které dokumentovaly osudný let a události na jeho palubě, jež vedly až k pádu letadla v Pensylvánii. Netradičnímu filmu odpovídal i casting, při kterém byla hlavní devízou adeptů fyzická podobnost herce s některým z reálných charakterů. Místo scénářů dostali herci natočené dokumenty o svých postavách, které jim pomáhaly lépe se s rolí ztotožnit. Aby snímek působil skutečně věrně, někteří pracovníci letištních kontrolních věží, kteří tuto tragédii pocítili jako první, si v Letu číslo 93 zahráli sami sebe.
I díky tomu působí tento film mimořádně autenticky. „Pokud by výsledný film neměl být pravdivý nebo působil nerealisticky, vůbec by nemělo smysl jej točit,“ říká Olivia Thirlby, představitelka jedné z pasažérek. Kromě autenticity se může Let číslo 93 pochlubit i filmovými kvalitami. Zahraniční kritici ho zatím přijímají jednoznačně. „Úžasný počin, který jasně převyšuje všechny letos natočené filmy,“ komentuje ho například Peter Travers z časopisu Rolling Stone.

Scenárista a režisér Paul Greengrass usoudil, že pět let od teroristických útoků z 11. září 2001 je již dostatečně dlouhá doba, aby bylo možné se k osudným událostem vrátit prostřednictvím filmového díla. Ve snímku Let číslo 93 zvolil zřejmě tu nejvhodnější formu, jak dostát obtížnému úkolu. Natočil vlastně dokumentární drama jednak o samotném únosu letadla společnosti United Airlines a jednak o tom, jak dramatické okamžiky prožívali a jak jednali lidé z řízení letového provozu na různých místech Spojených států, včetně štábu protivzdušné obrany. I když filmař vycházel z autentických záznamů a telefonátů pasažérů z letadla, jež jako jediné ze čtyř unesených strojů díky odvaze cestujících nezasáhlo určený cíl, musel rekonstruovat průběh únosu vlastně jako fikci. Při pádu stroje zahynulo všech čtyřiačtyřicet lidí včetně čtveřice arabských teroristů. V ději se prolínají epizody z jednotlivých dispečinků i z průběhu letu od nástupu do letadla až po jeho zřícení do polí v Pensylvánii. Závěr patří dramatické akci, v níž cestující přemohou teroristy, avšak už nestačí vyrovnat výšku stroje, prudce klesajícího k zemi. Z množství postav se zvolna „vylupují“ někteří jedinci se schopností jednat v kritické situaci. Teroristé jsou charakterizováni jako nervózní mladí muži, pevně věřící své věci, avšak nezvládající vlastní chování; rozhodně to nejsou chladnokrevní profesionální vrazi. – Štáb získal svolení k natáčení od pozůstalých po obětech a byl s nimi neustále ve styku. S jejich pomocí byl vypracován „profil“ každého pasažéra, jemuž se pak přizpůsoboval výběr herců. Greengrass zvolil neznámé herce a ve scénách z dispečinků mnozí lidé hrají sami sebe. Scény z letadla se realizovaly v londýnském studiu po dlouhých přípravách, jejichž součástí byla i improvizace. Zajímavostí je, že představitelé teroristů bydleli v jiném hotelu, než ostatní herci. – Neokázalý snímek vypovídá o nenápadném hrdinství, ale zároveň naznačuje nedostatky v koordinaci různých složek. – Téměř současně vznikly také dva TV filmy, věnované stejnému tématu, The Flight That Fought Back (TV-2005, Let, který se bránil; r. Bruce Goodison) a Flight 93 (TV-2006, Let 93; r. Peter Markle). V září přichází do našich kin další snímek o 11. září 2001, drama Olivera Stonea World Trade Center.
Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2006/8