Lore

Artový snímek, který   šokuje svojí přirozeností   a realitou poválečných dob   nezvykle ze strany dětí   nacistických rodičů. Tolik   drsných scén pohromadě se   jen tak nevidí. Těžké   vyrovnání se s osudem a   zjištěním pravdy o   minulosti. Vše je   podporováno nádhernou   kamerou a krásnými   scenériemi. Dojemné scény   svým dojetím překonávají   sami sebe. Herecké výkony   dětských představitelů   jsou až profesionální a   neskutečně uvěřitelné.   Výsledný dojem kazí   přehnaně pomalé tempo.   Místy to vypadá, jakoby   tvůrci nevěděli jak dál.   Konec také nijak nenadchne.   Přesto tento snímek stojí   za povšimnutí. Na takové   téma už vzniklo mnoho   snímků, ale tento mezi nimi   dokonale vyčnívá.

Jak přes noc dospět?   Zeptejte se Lore, válkou   hýčkané nacistické dcerky,   která se s tlupou hladových   sourozenců musí vydat na   dlouhou cestu poválečnou   hysterií, aby přežila. V   hypnotizující atmosféře   nedůvěry, strachu, zkázy a   ponížení z porážky je tak   nucena nejednou spolknout   árijskou hrdost, otevřít   oči a poznat zahanbující   pravdu, aby na konci   putování zjistila, že   očištění nepřichází s   bezpečím domova, ale s   popřením rodinných i   národních ideálů,   symbolicky dovršeným   devastací porcelánové   sbírky. Strastiplnou pouť se   zdáním noční můry vede   nervní kamera, libující si   v detailních lidských   torzech a trosky poválečné   kocoviny střídá se záběry   přírody, která si žije   dál po svém, řízena jen   zákonitostmi a dovršuje tak   rozpor mezi řádem a   nesmyslností lidského   konání, ale současně   symbolizuje i novou naději.   Zajímavě pojatý konec   války na odvrácené straně,   který nemá v úmyslu vyvolat   lítost, což je sympatické,   myslím si však, že ho   právě tato snaha ochudila o   určité grády, které jsem   čekala a nedostala.

Tématicky a podle upoutávek   jsem se na Lore   těšil,protože film o   německých dětech nacistů   hned po skončení války je   docela zajímavé téma.Na   můj vkus se snímek až moc   táhnul.Místo spousty   záběrů na dobové   předměty,přírodu,oblečen?   ? a další kamerové   hračičkování,bych uvítal   více dějových zvratů,nebo   dialogů o   spojencích,hitlerovském   Německu,nebo nějaké jiné   zajímavé   dialogy,atd.Kameraman odvedl   velmi dobrou práci,ale   neustálé mlčící   pohledy,kádinky s rybkami a   další věci není prostě   pro mě to pravé   ořechové.Hlavní   představitelé svojí   málomluvností se mi prostě   pod kůži nedostali.Snímek   ale nezatracuji,protože   problém je možná na mé   straně a film za to možná   nemůže.Určitě se nějaké   skupině diváků zavděčí.

Od cesty opuštěných dětí   v Německu roku 1945,kdy   končí válka jsem čekal   přeci jen více.Film má   pomalé tempo,válečným   výjevům se vyhýbá,bral   bych tam více napětí a   přeci jen víc ukázaného z   tohoto depresivního období.O   tom film ale není.Zajímavá   je hudba,kamera a herci.