Mamut

Pro mě je snímek další sondou do rodinných   traumat, hlavně do světa matek (otec zde   vystupuje jen jako doplňující prvek), které si   namlouvají, že v něm nemají šanci být tady   jen pro své děti, protože jsou vázány mnoha   dalšími odpovědnostmi či posláním -   filipínská matka zajišťováním střechy nad   hlavou pro své chlapce ví, že o ten skutečný   domov je svou snahou nevratně připravuje,   stejně, jako americká doktorka ztrácí   souznění se svou dcerou, i když ze zcela   jiných důvodů. Myslím, že film se nám   snaží sdělit možnost výběru ještě dříve,   než nás k němu donutí tragická okolnost a   dělá to skvěle - s citem pro každičký detail   i jemnou výčitkou pro každého z nás.

Na první pohled spokojená rodina.ONA úspěšná   lékařka ON ještě úspěšnější   počítačový expert.Malou dcerku jim hlídá   filipínská chůva.A to je druhá strana mince.ON   při jedné ze svých cest do Ásie-Thajska-ráje   sexu a pedofilů poznává, jak hrozný život   žijí mladé dívky,které se musí živit   prostitucí,aby nakrmily své děti,nebo malí   chlapci,kteří jsou pohlavně zneužíváni   zahraničními turisty.To ještě netuší,že se   to týká i jeho rodiny.Malého syna jejich chůvy   jeden takový turista znásilnil a těžce   zranil.Chůva z minuty na minutu odlétá zpět na   Filipíny.ON po znechucení z toho všeho   uzavírá obchod bez ohledu na cenu a rychle se   vrací domů k rodině.

žádné strachy, je to depresivní
Občas jsem se děsil, že to bude romance. Občas   jsem se ošklíbal, jak je to exaltované a   prvoplánové. Pár nejprofláknutějších   klišé z Greys Anatomy nebo E.R. Okrasné   vyřezávání zeleniny a dětská prostituce.   Luxusní interiéry a bungalow na thajské   pláži. Nakonec ale nic nepřeváží - ať už z   potměšilosti nebo jen z bezradnosti.

Je   podivně uspokojivé, že přesto, že z Vás   většinu filmu prvoplánově ždímou emoce,   nevěřím, že se hlavní postavy změní. Jakoby   nad nimi film lámal hůl. A ta jediná katarze   má sotva ekonomicky šanci, aby   vytrvala.

Příběh je fakt banální, ale asi   to znamená, jak banální a bezmocné životy   žijeme, ať už jsme chudí nebo bohatí,   nenažraní konzumenti nebo sběrači odpadků,   bezvýznamní nebo slavní, slizký právník co   se jen fláká nebo krásná doktorka co   zachraňuje týrané děti.

Líbilo se mi to.   Je to působivý film, který občas vypadá   hodně mile a mezitím často závažně. Ale   uznávám, že vlastně není o ničem a na konci   Vás opustí a ponechá sama sobě. Což je   možná to nejlepší, co se s tím dalo dělat.