Maratón

POZOR, SPOILER

Městský rozhlas vyhrává Radeckého marš. Dozorce na Pankráci jde na dvorek udělat značku a do služby přichází jeho kolega. To je Němec a je ihned spoután. Následně se vězni dostávají ven a rozbíhají se. Je do nich stříleno. Střelba pokračuje, i když na nádvoří přijíždí vůz s dalšími lidmi. Němci pronásledují uprchlíky a střílejí jako zběsilí.

Mladík Ruda Střecha naslouchá staršímu spoluvězni, který mu dává pokyny. Ten je však zasažen a umírá. Rudu dovede nějaký člověk do bytu, kde je pouze služebná Karla. Ta mu dá základní věci a spolu jdou rozbouřenou Prahou. On jí tahá kufr s cementem jejímu tatínkovi na prasečí chlívek. Nakonec se oba ocitají ve sklepě.

Jarda Střecha na Moravě zabaví z opuštěného vozu zařízení k pálení špiritusu. Ten mu je později odebrán a on je degradován. Přesto je vyslán směrem ku Praze, protože zná dobře trasu.

Ruda se mezitím pouští do boje s muži ve škole. Konečně získal pušku, po které nesmírně toužil. Pak stále doprovází Karlu směrem k jejímu domovu. Neví, že jeho bratr je právě mezi parašutisty v letadle a po seskoku se blíží k Praze.

Ruda s Karlou jsou nuceni se vrátit, a tak se ukryjí v bytě, kde Karla sloužila. Spí spolu v jednom pokoji a ráno dojde k přestřelce. Byli objeveni, když Karla dala větrat peřinu z okna.

Rusové se hrnou ku Praze, a když vidí nacistický tábor, tak si jej dle rozkazu nevšímají.

V Praze se odehrává velké drama, byt, kde je Ruda s Karlou, už je obklíčen a střílí se jako u Verdunu.

Tanky zastavuje až most přes Labe. Nacisté sem přišli s bílým praporem a kapitulují. Tanky pokračují přes všechny překážky, čímž se Jarda, sedící v jednom z nich, blíží k Rudovi. Ten již opustil byt a pokouší se před nacisty ukrýt, kde se dá. Sejdou se oba bratři?

Na pozadí historických událostí květnového povstání v Praze se rozvíjí milostný příběh uprchlého vězně Rudy a venkovské služky Karly.
Po boku rudé armády jede na pomoc bojující Praze i Rudův bratr.K setkání však nedojde,oba mladí milenci umírají s posledními výstřely.

V centru pozornosti předního československého scenáristy Jana Procházky se téma lidských osudů propletených s „velkými“ dějinami ocitlo mnohokrát. V neprávem pozapomenutém válečném dramatu Maratón z roku 1968 se Procházka s režisérem Ivem Novákem vracejí do doby pražského povstání v květnu 1945. Paralelně sledují osudy dvou bratrů – mladšího Rudy, který utekl z pankráckého vězení, a staršího Jardy, jenž se na pomoc Praze blíží jako voják sovětské tankové divize. Ruda se sbližuje s mladou služebnou Karlou a spolu s ní se pokouší přežít… V zajímavě rozehraném snímku se na pozadí historického válečného dramatu rodí vztah dvou obyčejných mladých lidí. Atraktivitu Maratónu zvyšuje herecká účast Jaromíra Hanzlíka a Jany Brejchové. Postavu Jardy si zahrál Vladimír Menšík. Známých herců si lze ve filmu všimnout i v malých rolích.

Zdroj: NFA

Snímek Maratón zachycuje pražské povstání v květnu 1945 pohledem dvojice mladých milenců. Tvůrci vyzdvihli osobní rovinu příběhu, skrze níž film zprostředkovává atmosféru radostného očekávání posledních dnů války.

V prvních dnech květnového povstání 1945 byly otevřeny cely pankrácké věznice, odkud utíká také mladý vězeň Ruda. Útočiště nachází v opuštěném bytě, kde se setká s dívkou Karlou, služebnou majitele domu. Kvůli situaci v pražských ulicích jsou nuceni zůstat v bytě, kde se z nich přes noc stanou milenci.
Tvůrci primárně snímek nezamýšleli jako rekonstrukci historických událostí, nýbrž usilovali o alternativu k filmům, které pražské povstání zobrazovaly s patřičnou dávkou heroického patosu. Scenárista Jan Procházka proto zdůraznil intimní příběh mladé dvojice, prvek, kterým se snažil ozvláštnit dosud schematicky zobrazovanou revoluční tematiku. Režisérovi Ivu Novákovi tak umožnil,
aby se podobně jako ve svých předchozích snímcích (Štěňata, Na laně) zaměřil na psychologii mladé generace a jejích problémů. Ve filmu se vzájemně prolínají dvě roviny - milostný příběh a na jeho pozadí probíhají boje v pražských ulicích. Ačkoliv snímek obsahuje okázale výpravné scény probíhajících bojů, nabízí především neobvyklý pohled pod povrch hrdinských činů, jejichž rub může mít i komický rozměr. Nákladná realizace širokoúhlého filmu si vyžádala i účast příslušníků armády, kteří působili jako odborní poradci, ale také jako komparsisté. Hudební složka byla svěřena Zdeňku Liškovi, jenž v ní nápaditě rozvinul motivy starých sokolských písní a ruské hudby,
(tef)
katalog 1. Festivalu nad řekou

5.5.1945: Několik šťastných chvil prožijí v bojující Praze uprchlý pankrácký vězeň Ruda a služka Karla, která se má starat o opuštěný byt svých zaměstnavatelů.Autor/Zdroj: Březina Václav/Lexikon českého filmu

V díle režiséra Ivo Nováka hráli vždy důležitou roli mladí lidé. Byli pro něj nositeli ryzího, dosud naivního přístupu k životu, zrcadlem, nastaveným světu dospělých. Tak tomu bylo už ve filmu Štěňata, který natočil v roce 1957 podle scénáře Miloše Formana, tak tomu bylo i o jedenáct let později ve filmu Maratón. Milostný příběh mladičké dvojice uprchlého pankráckého vězně Rudy a venkovské služky Karly - se odvíjí na pozadí široce pojaté historické fresky pražského povstání a osvobození Prahy. Tyto události však nejsou pojaty pateticky, jak jsem byli zvyklí vídat. Autorovi námětu a scénáře, spisovateli Janu Procházkoví, šlo o zcela jiné, tehdy úplně nové pojetí Květnového povstání. Nutno říci, že se nejednalo o novost faktickou - film zachovává některé tradiční mýty, jiné důležité události (jako třeba boje dvacetitisícové Ruské osvobozovací armády generála Vlasova) v něm zase chybějí.
Procházkovo pojetí událostí není hrdinské, ale lidské, dokonce někdy vyloženě komediální. Komedie však není celkovou žánrovou polohou, protože film obsahuje řadu dramaticky vypjatých scén i velké tragické finále.
Sdk Cinema 1991/3/46Autor/Zdroj: sdk/Cinema