Marian

Tak teda nehercům jsem věřil více než   hercům. Pecka film. Ty ksichty tedy rozhodně   stojí za to vidět. Jako neherci to prostě   dělali znamenitě.

Film vůbec nepřekvapuje svým dějem, který   známe všude, co je kolem nás. Píše se, že   dětem chybí cit a láska, jenže matka která   má 12. dětí, nemá co svým dětem dát a   společnost není stroj na lásku a výdejnou na   cit. Jinak film, který je ověnčen cenami je   absolutně zbytečný a kdo se na něj bude   dívat, je šílený, jako já...

Nemyslim si, že je to špatně udělaný film.   Jen jsem celých 109 minut měla pocit, že se mě   pan Petr Václav snaží přesvědčit o tom, že   romská menšina je už od útlého dětsví   formována naší společností k tomu, aby žila   jinak, vyznávala jiné životní hodnoty a   hlavně se cítila ublíženě a nedoceněně. A   tak jsem sledovala příběh romského chlapce,   který už v cca 8letech vzal do ruky nůž a s   vychytralou větou: "Mně ještě nemůžou   zavřít, protože jsem malej" ho vrazil do   zad vychovatelce. Důvod? "Ona mi   ublížila". Ano ublížila mu. Zranila jeho   city, když mu nabídla lásku a vzápětí mu   oznámila, že ji zklamal a našla si jiného   klučinu "na hraní". Marian dospěl, po   "pasťáku" přišel život venku,   basa......a zase basa. Mladý muž lže, krade,   zbije svou holku a v závěru filmu zabije   člověka. Sledujete ten příběh a máte pocit,   že toho kluka musíte pochopit, protože ve   všech těch problémech se ocitl vlastně   nevinně. Život je na něj nastražil a protože   společnost mu nedala to co potřeboval, tak je   prostě využil. Jenže milý autore, já ho   nechci pochopit. Už proto, že musím žít ve   stejném světě jako on